Svižníkovití (Cicindelidae) jsou většinou drobní, dlouhonozí brouci,
kteří umějí dobře a rychle běhat, ale také létat. Svižníkovití jsou dravci, které můžeme
nejčastěji potkat okolo lesních a polních cest, na teplých stráních stepního charakteru
a nebo na písčitých březích řek. Zde bývají svižníci aktivní především za teplých
a slunečních dnů.
Svižníkovití mívají nápadné zabarvení. Nejčastěji kovově zelené či modré. Většina druhů
má ale matné černé a nebo naopak smetanově bledé zabarvení. Svižníci mají velké a silné
čelisti, které jim slouží k lovu kořisti. Stejně dravé jsou i larvy těchto brouků, které
žijí ve svislých chodbičkách. Zpravidla v písčitých půdách. Tykadla jsou tenká až
nitkovitá.
Některé druhy svižníků jsou spíše drobnější, ty největší však dorůstají i přes 20 mm.
Celosvětově je popsáno více než 1 600 druhů, v Evropě jen okolo 30 druhů z čeledi svižníkovití.
V České republice z toho jen 8 druhů. V klasických dílech patří svižníkovití k jedinému
rodu - svižník (Cicindela).
V dnešní literatuře jsou svižníkovití (Cicindelidae) některými autory považování
jen za jednu z podčeledí (-inae) střevlíkovitých (Carabidae). Nakonec nejedná se
o jediný případ, kdy je systematika i druhová bohatost jednotlivých čeledí uváděna velice
rozdílně. Vždyť současný celosvětově pojatý systém brouků je nejednotný. Dělí se na 4 podřády,
16 až 20 nadčeledí (-oidea) a asi 180 až 200 čeledí (-idae).
