Strnad obecný (Emberiza citrinella), slovensky strnádka obyčajná,
patří u nás k poměrně hojným ptákům. Díky citrónově zbarvené hlavičce s nápadnou
hnědou kresbou, citrónovým zbarvením na hrudi a bříšku s přechodem do olivové, si
strnada nespleteme s žádným u nás žijícím druhem opeřence. Strnad obecný, který
patří do čeledi strnadovití (Emberizidae), dosahuje rozpětí křídel 23 až
29 cm a hmotnosti 20 až 30, maximálně však 35 gramů.
Velikostí strnadi připomínají vrabce. Jsou však štíhlejší, mají výrazně delší ocas
a protáhlý kuželovitý zobák. Na hřbetě jsou tito čiperové zbarvení hnědě, kostřec je
rudohnědý. Samičky jsou zbarveny méně nápadně, stejně tak mláďata. V naší přírodě se
se strnady můžeme setkat celoročně. V létě spíše v otevřené krajině, na okrajích lesů
a v remízcích, v zimě i v blízkosti lidských obydlí, ke kterým se rád stahuje.
Sameček prozpěvující si třeba na telegrafním drátě se ozývá libozvučným "dydydydydý",
při vábení samičky "sit, sit sit" a nebo si jen tak "cvrknou" svým melodickým "cirp, cí".
Škála strnadova zpěvu je opravdu pestrá. Při tom všem prozpěvování ale nepřestává být
ostražitý, stále bedlivě sleduje své okolí. Proto je tak těžké se k němu více přiblížit.
U nás strnadi žijí od nížin až po horské oblasti, lze se sním setkat nejen v Podyjí
a nebo v Polabí, ale i na hřebenech Jeseníků a nebo Krkonoš. Hnízdí často na zemi ve
skrytu křovin, kde si pečlivě splétá hnízdo ze stébel a kořínků rostlin. Vnitřek hnízda
vyspraví měkkou a teplou vystýlkou, do které samička snáší obvykle čtyři až pět bělavých
vajíček s proměnnou kresbou. Inkubační doba trvá 12 až 14 dnů, výchova mláďat asi další
dva týdny. O mladé pečují oba rodiče, dokonce své ratolesti dokrmují ještě i nějakou
dobu po opuštění hnízda.
Strnadi obecní hnízdí v našich podmínkách dvakrát až třikrát ročně, první snůšku
mají již v dubnu, poslední mohou úspěšně vyvést v srpnu. Pohlavně dospívají v jednom
roce, ve volné přírodě se v průměru dožívají dvou až tří let. Mají řadu přirozených
nepřátel, kteří mají spadeno i na jejich snůšky. Nejen větší druhy jako sojky, straky
či kavky, ale svou potravní konkurenci likvidují i kosi
a nebo třeba sýkory koňadry… I tito
milí drobní pěvci dokáží být nesmlouvavými zabijáky…
Strnad obecný patří mezi velice užitečné druhy. Na jeho jídelníčku jsou sice různá
semena plevelů a nebo kulturních rostlin, tu a tam si pochutná i na různých bobulích,
v letním období, zejména při výchově mláďat, však spotřebuje velké množství hmyzu,
červů, pavouků a různých měkkýšů. Jeho jídelníček je velice pestrý a přizpůsoben roční
době a z toho vyplývajícím potravním možnostem.
Areál rozšíření strnada obecného zahrnuje téměř celou Evropu vyjma západní části
Pyrenejského poloostrova, méně hojný je i ve Středomoří. Na východě se s ním můžeme
setkat až po jezero Bajkal. Na tomto rozsáhlém území se objevují tři poddruhy. Jsou
to strnad obecný evropský (Emberiza citrinella citrinella), strnad obecný
východoevropský (Emberiza citrinella erythrogenys) a strnad obecný skotský
(Emberiza citrinella caliginosa).
Letošní předjaří je nezvykle mrazivé. Alespoň v noci, kdy
teploty padají i k -10 °C. Ale protože dny se již znatelně prodlužují a dají
se pomalu realizovat i delší přechody, balím plnou polní a poohlížím se po vhodném cíli
…
Těsně před svítáním, ještě dřív než se okolní vzduch stačí
rozpálit na obvyklých pětatřicet stupňů, vstupuji (samozřejmě bosky a s hlavou
pokrytou nezbytným šátkem) spolu se skupinkou místních poutníků, do lůna
…
Přírodní zajímavost v podobě lokality s hojným výskytem chráněné
bledule jarní je nyní možné obdivovat v přírodní rezervaci Údolí Chlébského potoka
v Chlébském, místní části Skorotic na rozhraní Kraje Vysočina a
…
Na pohádkovou zimu na Králickém Sněžníku musí mít člověk kliku.
Neb mám k tomuto vrcholu silný citový vztah, byla jsem tam snad stokrát. Tak dobře,
stokrát asi ne, ale zato ve všech ročních obdobích, ve dne i v noci…
…
Kyjev je hlavní město, a s asi třemi milióny obyvateli (celá
aglomerace má asi 3,7 mil. obyvatel), i největší město Ukrajiny. Město Kyjev
ležící na řece Dněpr je často zváno jako matka ruských měst, protože v minulosti
…
Noc byla dlouhá, tak jak již na podzim jsou. A také mrazivá,
teploty spadly asi pět stupňů pod nulu. Na trávě i na stromech, kam ještě nedosáhly
sluneční paprsky, je silná vrstva jinovatky. Rychle balím a vyrážím vstříc
…
Charkov (ukrajinsky Харків) je krásné město na severovýchodě
Ukrajiny. Leží na jejím samotném okraji, pouhé tři desítky kilo- metrů od hranic
s Ruskou federací a asi 400 kilometrů od Kyjeva. Rozkládá se v nekoneč
…
Po předchozím ponoru do historie afrického čarodějnictví se
posuneme do současnosti subsaharské Afriky. Mnozí Afričané míní, že čarodějnický
útok má vždy osobní původ, pramení v osobě konkrétního čaroděje, kte
…
Na přelomu září a října to opět vypadalo na dva dny hezkého
počasí. Možná poslední hezké podzimní dny. Proto ani chvíli neváhám a mířím
do hor. Kam jinam než do Jeseníků… V plánu mám zhruba 50kilometrový okruh
…
"Už jsi slyšel o Kamenné bůdě?", ptal jsem se kamaráda.
Odpověď byla "jo, jasan, znám. Kamienka pod Chopkom, nebo myslíš tu pod
Velků Javořinů?". "No, tak teda ty jsem přímo nemyslel", říkám a začal
jsem mu vyprávět
…
Z vlaku vystupuji v bělokarpatských Vrbovcích. Čeká mě cca
29 km přes kopce Bílých Karpat. Přijel jsem po trati, která byla postavena
začátkem třicátých let minulého století jako jedna z železničních spojnic
…