Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) je největším z našich střevlíků.
Však dorůstá délky 30 až 42 mm! Střevlíka kožitého tak mezi našimi brouky z čeledi
střevlíkovití(Carabidae) označujeme
za rekordmana zcela oprávněně. Zároveň tento brouk patří i k největším střevlíkům v Evropě.
Přesněji - střevlík kožitý je druhý největší druh po střevlíku Carabus (Procerus) gigas,
který dorůstá délky až 70 mm a obývá jihozápadní Evropu.
Střevlík kožitý je nápadný svým zavalitým protáhlým tělem shora pokrytým černými kožovitě
vrásčitými krovkami. Jde o nelétavý druh, který má zakrnělá zadní křídla. Při napadení
zaujímá výhružný postoj se zvednutým zadečkem a rozevírajícími kusadly. Navíc ze žláz na
zadečku vypouští páchnoucí sekret, který dokáže odradit velkou část jeho přirozených
nepřátel.
Se střevlíkem kožitým se můžeme setkat především ve světlých bukových a dubových lesích.
Obývá ale i řídké křoviny, okraje lesů, objevuje se ale i v zahradách a hájích. Nejčastěji
se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, vystupuje ale i do horských poloh až do výšek okolo
1 500 metrů nad mořem. Rozšířen je po téměř celé Evropě vyjma severních částí Skandinávie,
Britských ostrovů, Pyrenejského poloostrova a jižních částí Balkánu.
Střevlík kožitý je aktivní především v noci. Jedná se o dokonalého predátora, který
se živí menšími bezobratlými. Slimáky, žížalami, kroužkovci a různými druhy hmyzu. Když
jsem jej před léty choval v insektáriu, kde bez problémů vegetoval s dalšími druhy jako
střevlík zahradní (Carabus hortensis) nebo střevlík fialový (Carabus violaceus),
tak si rád smlsnul i na jablkách, kterými se doslova přecpával. Takto imobilizován
s vyčnívajícími zadečkovými články pak několik dní trávil ve svém úkrytu pod kůrou…
Přes den se střevlíci kožití skrývají pod listím, pod kameny či pařezy. Zajímavostí je,
že v horkých letních dnech upadají tito brouci do tzv. letního spánku, neboť vysoké teploty opravdu
nemilují. Jedná se o poměrně hojný a dlouhověký druh, jenž se v přírodě dožívá dvou až tří let.
V naší krajině se objevuje od března do října, zimuje pod kůrou stromů nebo v různých
rozsedlinách a dutinách.
Víceméně denně. Ale střevlík dokáže hladovět i řadu dní (občas mu to prospěje :-)) V zimě jsem nekrmil ničím, insektárium jsem dával do chladu (sklepa). V zimě brouci, stejně jako ostatní hmyz, hibernuje.