Strakapoud bělohřbetý dosahuje délky těla 24 až 26 cm a rozpětí křídel 38 až 40 cm. Dospělý pták dosahuje hmotnosti až 115 gramů. Vzhledem připomíná strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), avšak jasně jej identifikuje spodní část zad a také kostřec, které jsou bíle pruhované. Toto bílé zbarvení je velice variabilní a dá se říci, že pro každého jedince jedinečné. Podobně jako jsou variabilní skvrny u kočkovitých šelem jako jsou rys či levhart.
Strakapoud má ramena a horní část zad černé, hlavička (u samečků) s výraznou červenou čepičkou připomíná strakapouda velkého či prostředního. Tento druh strakapouda má jemně čárkované (podélně) boky a jasně růžově až červeně zbarvené podocasní krovky. Strakapoud velký má silný zobák a ostré pařáty, které mu umožňují hbité šplhání po kůže stromů. U ptáků je nápadný pohlavní dimorfismus, především pokud jde o zbarvení hlavičky.
Výskyt strakapouda bělohřbetého je vázán na staré listnaté a smíšené lesy s dostatkem starých a odumírajících stromů, které slouží k hloubení hnízdních dutin. A protože lesy v ČR jsou spíše hospodářské než původní s porosty staršími 100 let, je zastoupení tohoto druhu u nás nehojné. Nejčastěji jej můžeme spatřit v Beskydech, v Bílých Karpatech a nebo Novohradských horách. Mnohem hojnější je strakapoud bělohřbetý na Slovensku, patrně největší populace žije na Balkáně. Areál rozšíření však sahá až po Skandinávii, Čínu a Japonsko, výskyt je však povětšinou pouze ostrůvkovitý.
Na jídelníčku strakapouda bělohřbetého jsou především larvy dřevokazného hmyzu, zejména velkých brouků, které hledá v odumírajícím a nebo trouchnivějícím dřevě nebo pod kůrou stromů. Nepohrdne ale ani mravenci, které má na svém jídelníčku nejčastěji datel černý (Dryocopus martius). Rád si pochutná i na různých bobulích, oříšcích a nebo semenech šišek. V zimě nalétává třeba i na lůj někde na krmítku.
Ptáci hnízdí v dutinách v kmenech stromů, nejčastěji na buku, bříze, osice či javoru. U nás v Karpatech obvykle ve výškách od 300 do 1 300 metrů nad mořem. Námluvy strakapouda bělohřbetého začínají na jaře, samečci lákají samičky táhlým a rychlým "bubnováním". Ohlašují se ale také "klyk" a nebo tvrdým "gek gek gek".
Hnízdní dutina strakapoudů bělohřbetých má typický oválný vletový otvor o průměru asi 5,5 × 6,5 cm, hloubení příbytku zabere samečkovi až jeden měsíc. Samička do hnízda snáší (v dubnu až červnu) zpravidla 3 až 5 bíle zbarvených vajec, ptáci mají pouze jednu snůšku ročně. Inkubační doba činí asi dva týdny, mláďata opouštějí hnízdní dutinu po necelém měsíci, zpravidla po 24 až 28 dnech. Sezení na snůšce i péči o vylíhlé potomstvo obstarávají oba rodiče. Strakapoudi bělohřbetí pohlavně dospívají v druhém roce života, ve volné přírodě se dožívají až 11 let.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.