Štítovka jelení (Pluteus cervinus), slovensky štítovka jelenia, je jedlá houba

Klobouk dosahující průměru 40 až 130 mm je zprvu sklenutý až polokulovitý, později plochý až mírně vmáčklý, se širokým plochým středovým hrbolkem, vrostle vláknitý a na středu až šupinkatý, barevně velice variabilní. Může být jak kaštanově hnědý nebo červenohnědý, tak i šedohnědý, dokonce se objevují formy s šedobílým kloboukem.

Husté, břichaté 10 až 15 vysoké lupeny štítovky jelení jsou volné a křehké, při okraji klobouku zaoblené, v mládí bělavé a ve stáří narůžovělé až masově růžové. V hustých lupenech se často ukrývá drobnější hmyz, jak je nakonec vidět i na jednom z připojených snímků. Válcovitý masitý třeň dlouhý 50 až 120 mm a široký 7 až 20 mm bývá u báze zhrublý, z klobouku snadno vylomitelný. Je bílý až šedohnědý, pod kloboukem vločkatý, níže nápadně odstále podélně vláknitý s vlákny hnědé až hnědočerné barvy.

Dužnina štítovky jelení je měkká a tenká, spíše vodnatější, má bílou barvu, zemitou až ředkvovou vůni (pach) a mírnou houbovou až jemně nahořklou chuť. Na řezu barvu nemění. Jedná se tak o houbu spíše podřadnější chuti. Drobné elipsoidní výtrusy mají v průměru 5,5 až 9 × 4 až 6,5 µm, výtrusný prach má růžovou barvu.

Štítovka jelení roste v Česku po velkou část roku, zpravidla od dubna do listopadu / prosince od nížin až po horský vegetační stupeň. Nejčastěji ji nalezneme růst jednotlivě a nebo v malých skupinkách na dřevě listnáčů, zejména buků, habrů a dubů, mnohem méně často na dřevě jehličnanů. Někdy roste zdánlivě ze země, z dřevního substrátu ukrytého pod zemí.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.