Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Sršeň obecná (Vespa crabro), pruhované nebezpečí

Sršeň obecná (Vespa crabro), pruhované nebezpečí

Obávaný hmyzí predátor a veliký mlsoun

15.8.2016 | Otakar Brandos

Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší evropská vosa z čeledi sršňovití (Vespidae). Přestože sršeň obecná nemá u lidí, kteří se obávají jejího velikého žihadla, příliš dobrého jména, opak je ale pravdou. Sršeň je pokojná, málo útočná vosa, která své žihadlo používá opravdu jen výjimečně. Například při ničení svého hnízda, při zakrytí vletového otvoru, prudkém ohánění se či pokusech ji něčím připlácnout… A navíc je sršeň velice užitečná, denně dokáže takové hnízdo spořádat až kilogram hmyzu…

Sršeň obecná (Vespa crabro)

Nebezpečnost sršně obecné je tedy mnohem menší, než se traduje v lidovém podání. K pobodání tak dochází opravdu ve výjimečných případech. Navíc je zajímavé, že jed sršně obecné má být 1,5 až 15× slabší než jed u nás chované včely medonosné (různé zdroje uvádějí různé násobky). Na druhou stranu má sršeň jedu více a může bodnout, na rozdíl od včely, opakovaně. A bodnutí sršní je podstatně bolestivější. To díky vyššímu obsahu acetylcholinu (organický neurotransmiter). Píchnutí sršní může být nebezpečné snad jen v oblasti hlavy a krku a nebo u alergiků či malých dětí.

Sršeň obecná dosahuje velikosti 19 až 35 mm. Největší je královna, která je matkou celého sršního státu. Samečci dorůstají 21 až 23 mm, dělnice 17 až 24 mm. Sršeň má velké složené oči, silná kusadla. Základní zbarvení je žlutohnědé. Hruď je hnědá až červenočerná, zadeček je tvořen černožlutými články, u kořene červenohnědý. Křídla jsou blanitá a načervenalá až nahnědlá.

Čtěte také: Vosík francouzský, naše nejhojnější vosa z rodu Polistes

Sršeň obecná u nás vytváří dvě subspecie - Vespa crabro crabro s tmavou svrchní částí středohrudi a Vespa crabro gemana, která má ba tmavě zbarvené středohrudi výraznou červenou kresbu tvaru písmene V.

Sršeň obecná je sociálně žijící vosa, která si staví veliká hnízda s mnoha plástvemi a tisícovkami komůrek. Středně velké sršní hnízdo má kolem 1 500 komůrek, ta největší až 5 000 komůrek. Sršně si svá hnízda stavějí obvykle v dutinách starých stromů, občas si ale vyhlídnou půdy domů a nebo jiná místa v blízkosti lidských sídel. Vždy na stinných a chráněných místech, aby nedocházelo v létě k jejich přehřívání a naopak v studenějších obdobích byla chráněna před chladem.

Sršeň obecná (Vespa crabro) s uloveným běláskem

Tyto samičky (královny) na jaře následujícího roku opouštějí zimní úkryt (obvykle v dubnu) a pouštějí se do stavby vlastního hnízda, základů budoucího sršního státu. Ohlodává dřevo, které mísí se slinami a vytváří odolnou papírovou hmotu. Z ní slepí několik prvních buněk a naklade do nich vajíčka.

Z těchto prvních vajíček se po pěti až sedmi týdnech líhne první generace dělnic, které pak pokračuje v budování hnízda. A krmí larvy, které se potravu opatřit samy nedokáží, stará se o čištění i ostrahu hnízda. Královna již jen klade vajíčka. V létě může početnost sršního státu dosáhnout až 700 až 1 000 jedinců, některé publikace dokonce uvádějí dokonce 5 000 jedinců (např. Náš hmyz, Ikar 1997).

Sršní stát je pouze jednoletý, na podzim při prvních mrazech hynou všichni samci, dělnice a nedospělá vývojová stádia sršní. Stejně tak i stará královna. Zpravidla na přelomu října a listopadu. Zimu přečkávají pouze oplozené samičky, budoucí sršní královny.

Sršeň obecná osídlila téměř celou Evropu, severní Afriku, velkou část Asie i Severní Ameriku, kam byla zavlečena. Přednost dává otevřené krajině, řídkým lužním a nebo lesům s dostatkem starých a dutých stromů, ve kterých si sršni hnízda zakládají nejčastěji. Nevyhýbá se ale ani starým parkům, zahradám a dokonce i lidským sídlům, kde však nebývá vítaným hostem.

Sršeň obecná je velice užitečným tvorem. Je to dokonalý predátor, který během léta uloví obrovské množství much a dalšího obtížného hmyzu. Ale také loví včely i motýly. Na připojené fotografii je sršeň, která ulovila běláska řepového. Během krátké chvíle, snad během ani ne půl minuty jej usmrtila silnými kusadly, oddělila křídla a sežvýkala do malé kuličky, kterou odnesla do hnízda.

Sršeň je ale také veliký mlsoun. Podobně jako například medvěd proniká do včelích hnízd a odnáší slaďoučký med. Občas na tuto mlsnost ale doplatí životem. Rozezlené včely ji ubodají, byť sršeň je mnohem silnější. Mnohem méně nebezpečným je mlsání na sladkých lesních plodech a nebo ovoci. Sršeň obecná si pochutnává jak na švestkách, tak na hruškách, často ji lze spatřit na mirabelkách aj., kde v klidu hoduje ve společnosti včel, much i motýlů, kteří jsou její potenciální kořistí. Zdá se ale, jako by motýli i mouchy věděli, že jim v takovýchto okamžicích sršeň neublíží…

Hory Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…

Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…

Hory Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Hory Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Hory Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
"Rozezlené včely ji ubodají" (TF, 18.08.2016, 16:21 )
V jednom televizním přírodopisném dokumentu napadla včelí hnízdo dravá vosa. Včely se na ní vrhly, vytvořily jakousi živoucí kouli, která se chvíli převalovala sem a tam, včely pak odletěly a na zemi zůstala ležet mrtvá vosa. Ovšem včely ji neubodali, ale v podstatě "uvařily". Dokáží totiž třením křídel natolik zvýšit teplotu uvnitř té koule, že to vosu zabije, což potvrdil záznam termovizí. No nic, taky jsem koukal. Akorát nevím, jestli to tak dělají i s tou sršní...


Další související články:

+ Saranče čárkovaná, běžný druh našich sarančí
+ Saranče lesní, obyvatel suchých luk a okrajů lesů
+ Saranče zelená, hojný obyvatel našich luk a zahrad
+ Saranče zlatozelená, hojný obyvatel našich luk
+ Cvrček polní, jeden z nejznámějších druhů hmyzu
+ Kobylka zelená, hmyzí dravec nápadný svou sytě zelenou barvou
+ Kněžice pásovaná, kosmopolitní a jedovatá ploštice
+ Kněžice rudonohá, jediný náš představitel rodu Pentatoma
+ Bzučivka zlatá: Otravný, ale krásně zbarvený druh mouchy
+ Roháč obecný, největší brouk střední Evropy
+ Tesařík obrovský, třetí největší brouk v ČR
+ Tesařík alpský (Rosalia alpina)
+ Zlatohlávek zlatý - ozdoba lesů, zahrad a parků
+ Jasoň červenooký (Parnassius apollo)
+ Perleťovec velký (Argynnis aglaja)
+ Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius L.)
+ Otakárek fenyklový (Papilio machaon)
+ Babočka paví oko (Inachos io L.)
+ Ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Témata našich článků…
Maroko Malá Fatra, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lev Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Skalní města Prachovské skály: Skalní město Prachovské skály aneb Český ráj ve fotografii
3. Naše vrcholy Chopok, třetí nejvyšší hora Nízkých Tater
4. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Velké mechové jezírko: Přírodní rezervace Rejvíz, Hrubý Jeseník
7. Tip na výlet Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist