Slunéčkovití bývají zpravidla silně vyklenutí ovální brouci, jen zřídka protáhlí. Vývojově patří k velice starým skupinám brouků. Dospělci se vyznačují velice silnou variabilitou zbarvení, takže některé barevné formy bývaly považovány za samostatné druhy. Podobně variabilní bývá ale i počet skvrn, jenž nemusí být spolehlivým vodítkem k určení druhu.
Slunéčkovití bývají považování za velice užitečný druh. Jsou draví, neboť se zpravidla živí mšicemi, merami a červci. A to jak dospělci (imaga), tak larvy. Jen nemnohé druhy slunéčkovitých patří k fytofágním. Pouze při přemnožení mohou některé druhy slunéček škodit či napadat příbuzné druhy.
Čtěte také: Slunéčko sedmitečné, jeden z nejznámějších a nejužitečnějších brouků
Avšak i samotné berušky se stávají kořistí. V případě ohrožení se stavějí mrtvými a vylučují oranžově žlutou olejovitou krevní tekutinu (hemolymfu), která má zřejmě obranný význam. Navíc mají slunéčkovití velice pestré zbarvení. Velice často žluté a červené, což spolu s tečkami může případným predátorům evokovat možné lapálie s jedovatostí apod.
Samičky kladou vajíčka na rubech listů, obvykle co nejblíže kolonií mšic. Zřejmě proto, aby to larvy neměly po vylíhnutí daleko do "spižírny". Většina slunéčkovitých sice prodělává vývoj během 4 až 7 týdnů, přesto v našich končinách vyvádí pouze jednu generaci ročně. Jen menší počet druhů dvě generace za rok. Některé druhy slunéčkovitých jsou stěhovavé, jiné zase vytvářejí během přezimování početné kolonie.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.