Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula) je jediné naše šidélko červené barvy.
Záměna s jiným druhem tak není možná. Jiný podobný druh k šidélku ruměnnému (v některých
publikacích je uváděno také jako šidélko rusalčí), šidélko druhu Pyrrhosoma elisabethae,
najdeme totiž až v Řecku.
Základní červená barva těla šidélka ruměnného z čeledi šidélkovití (Coenagrionidae)
a řádu vážky (Odonata)
je doplněna černou kresbou na hlavě a hrudi a černými pruhy na zadečku. Samičky vytvářejí několik
barevných forem. U některých může dokonce převládat černá barva. Oči šidélka ruměnného jsou
červené, nohy černé. Křídla s černými plamkami jsou čirá a nebo s mírným zákalem.
Šidélko ruměnné z čeledi šidélkovití (Coenagrionidae) dosahuje délky až 35 mm,
rozpětí křídel může dosahovat 45 mm. Nejčastěji se s tímto šidélkem setkáme u stojatých a nebo
pomalu tekoucích vod. Protože ale nemá na svůj habitat žádné velké nároky, můžeme jej spatřit
i v zaplavených příkopech a nebo u kaluží na lesních cestách nebo na rašeliništích. Od nížin
po horské oblasti po zhruba 1 200 metrů nad mořem.
Dospělci zkrášlují naší přírodu od května / června do srpna / září v závislosti na klimatických
podmínkách. Patří k prvním vážkám, která se u nás v jarních měsících objevují. S oblibou usedají
na stonky rostlin v blízkosti vody s mírně rozevřenými křídly.
Šidélko ruměnné osídlilo nejen Evropu, ale i severní Afriku a západní Asii. U nás je poměrně
hojné, byť rozšíření je spíše ostrůvkovité. Samička klade vajíčka do vody na vegetaci, s oblibou
např. do rdestu vzplývavého (Potamogeton natans). Nymfy se líhnou brzy na jaře. Žijí ve vodě mezi
stonky rostlin, jejich přítomnost v prostředí prozradí např. svlečky.
Unikátní cesta za lidovou architekturou v srdci veselských blat je
jednou ze zatím méně známých atraktivit, které svým hostům nabízí turistická oblast
Třeboňsko. Takzvaná Zelená stezka selského baroka, oficiální součást
…
Je pár dní před letním slunovratem a meteorologové slibují slušné
počasí. Teploty letos poprvé atakují tropy, přesto vyrážíme alespoň na dva dny po dolech
a hřebenech Hrubého Jeseníku. Parkujeme na Skřítku
…
U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického
režimu Vojna u Příbrami vyroste nová Alej svobody. Město zvítězilo v grantové výzvě
Nadace Partnerství, která výsadbu symbolických
…
U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického
režimu Vojna u Příbrami vyroste nová Alej svobody. Město zvítězilo v grantové výzvě
Nadace Partnerství, která výsadbu symbolických
…
Slovo grázl používáme pro označení těch nejhorších a nejodpornějších
padouchů. Slovo grázl jistě používá většina Čechů, Moravanů či Slezanů. Avšak asi ne
všichni vědí, kde se toto slovo vzalo a že je součástí našeho jazyka
…
Vrchy Svinec a Starojický kopec najdeme na severozápadním okraji
Podbeskydské pahorkatiny. Přesněji v geomorfologickém podcelku zvaném Štramberská
vrchovina na styku s Moravskou bránou. A právě tyto
…
Značku Devold asi není nutné blíže představovat. Stejně tak její
vyhlášené funkční trika a další výrobky z merina, které jsou určeny jak pro běžné
použití v outdooru tak i do těch nejextrémnějších podmínek
…
Svinec (546 m) ani Petřkovická hora (608 m) svými nadmořskými výškami
sice nepatří mezi žádné velikány, ale jako tip na hezkou túru během chladného počasí,
jaké panovalo například koncem letošního května, určitě
…
Je čtvrtek 3. 9. 2020. Probouzíme se do prosluněného dne na vrcholu
Minčol (1 394 m n. m.) - nejvyšším bodě pohoří Oravská Magura. Stejně jako na pochodu
Michálkovice - Tatry 2014, tak ani tentokrát se žádná
…
