Na konci října se desítky pracovníků Správy TANAPu, Štátnych lesov TANAPu,
ale i lesníci a pracovníci polského TPN účastnili pravidelného podzimního sčítání
kamzíků. Slunečné a teplé počasí s dobrou viditelností opravdu tomuto sčítání přálo.
Během letošního sčítání bylo v Tatrách pozorováno 1 186 kamzíků,
což je o 90 kamzíků více než v loňském roce. Mezi nimi se nacházelo 170 mláďat,
která jsou nezbytným předpokladem pro zachování kamzičího rodu a životaschopné populace.
Jen pro srovnání. V roce 2012 bylo v Tatrách napočítáno
1 096 kamzíků, z toho 810 kamzíků na slovenské straně Tater a 286 na polské straně. Z toho bylo
178 mláďat. V roce 2008 bylo v Tatrách spočteno 773 kamzíků (606 na slovenské
straně a 167 kamzíků na polské straně.
V roce 2005 byla na území Tater zhruba polovina dnešního počtu kamzíků.
Tehdejší podzimní sčítání kamzíků uvádělo celkovou populaci pouhých 486 kamzíků. Z toho
na slovenské straně 373 kamzíků a na polské 113 s celkem 62 kamzíčaty.
V letošním roce se na slovenské straně Tater páslo 872 kamzíků, na polské straně pak
314 kamzíků. Polská strana Tater má tedy dvakrát větší populaci kamzíka horského, než
strana slovenská (po přepočtu na plochu území Tater). Nejpočetnější stáda kamzíků se
mají podle zprávy TANAPu vyskytovat v Belianských
Tatrách.
Podle zoologa Jozefa Hyblera se na početních stavech kamzíků nijak negativně neodrazila
ani dlouhá a opravdu krutá zima 2012/2013. Podzimní sčítání kamzíků probíhá v Tatrách
již 56 let. Nejméně kamzíků bylo v Tatrách evidováno na konci 90. let minulého století,
kdy jeho početní stavy klesly na pouhých asi 300 kusů, tedy pod opravdu kritickou hranici.
Naopak letošní stavy 1 186 kusů jsou rekordní za celé evidované období.
O horské nemoci slyšel určitě každý, kdo se věnuje horské turistice, trekingu
či horolezectví. Někteří ji možná zažili na vlastní kůži, ale kolik z nás ví, jak
tato "nemoc" vzniká a jaké jsou její příčiny?…
