Saranče lesní (Chorthippus vagans) je poměrně velká saranče s délkou
těla od 11 (samečci) až do 20 mm (samičky). Saranče lesní patřící do čeledi sarančovití
(Acrididae) je zbarvením těla podobná saranči měnlivé (Chorthippus biguttulus)
a nebo saranči štíhlé (Chorthippus mollis).
Saranče lesní má štít a horní stranu předních křídel šedohnědé, hnědé až červenohnědé barvy
s černobílým lemem žeber štítu. Zbývající části těla jsou hnědé až zelenohnědé barvy, oranžovým
až hnědě oranžovým zadečkem a holeněmi dlouhých a silných zadních nohou.
Saranče lesní dává přednost suchým stanovištím. Loukám, mezím, skalním lesostepím,
pasekám a okrajům lesa. Spatřit ji lze ale i na stromy porostlém břehu rybníka, odkud
pochází k článku připojená fotografie. Od nížin až po pahorkatiny do nadmořských výšek
okolo 800 m. V České republice se jedná o méně hojný druh, který je rozšířen spíše
ostrůvkovitě.
Saranče lesní však neobývá pouze území ČR. Setkat se s ní můžeme téměř po celé Evropě.
Vyjma nejzápadnějších a nejsevernějších částí a středomořských ostrovů. Na východě sahá
hranice jejího výskytu až do západních částí Asie.
U sarančete lesního striduluje jak sameček, tak samička. Zvuk vydávají třením zadních
stehen o přední křídla. Stridulaci sarančí silně ovlivňuje počasí. Vyšší aktivitu vykazují,
tak jako jiné druhy, během teplého a slunečného počasí.
Saranče lesní je býložravá. Za potravu ji slouží různé druhy trav. Samička klade
vajíčka v létě do půdy. Zpravidla ke kořenům různých trav. Nymfy se ale líhnou až po
přezimování, tedy na jaře příštího roku. S dospělci se lze v přírodě setkat od poloviny
června do října. Maximum výskytu připadá na teplé letní měsíce, především na srpen.
Použitá literatura
Hmyz a pavoukovci, Helgard Reichholf-Riehmová, Ikar 1997
Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky; Kočárek P., Holuša J., Vidlička L., Kabourek, Zlín (2005)
Tyger.sk