Šafránka červenožlutá (Tricholomopsis rutilans), slovensky čírovec červenožltý, je nejedlá

Klobouk široký 40 až 100 mm je zprvu nízce sklenutý až kuželovitý, později sklenutý až mírně vmáčklý, s lehce podvinutým okrajem. Má suchou, sytě žlutou až světle oranžovou pokožku pokrytou v soustředných kruzích drobnými šupinkami purpurové až červenofialové barvy, později barvy s nádechem olivové, hnědé a nebo dokonce černé, ve stáří vybledající.

4 až 10 mm vysoké lupeny šafránky červenožluté jsou hustější, při třeni řidší a zoubkatě vykrojené, mají jasnou zlatožlutou barvu s vločkatým a žlutavějším až zlatavým ostřím. Válcovitý, v mládi až břichatý, třeň dlouhý 30 až 70 mm, u největších hub až 120 mm, má v průměru 5 až 10 mm. Na vrcholu je bíle vločkatý, níže místy pokrytý červenými šupinkami, ve stáří od plstnaté báze hnědnoucí. Jasně žlutá dužnina je pružná, má mírnou vůni a jemnou až nahořklou chuť, na řezu je neměnná. Kulovité až elipsoidní výtrusy mají v průměru 6 až 7,5 × 4,5 až µm, výtrusný prach je bílé barvy.

Šafránka červenožlutá roste roztroušeně především v málo dotčených lesích od konce června až do října / listopadu jednotlivě a nebo v málo početných trsech na trouchnivějícím dřevě jehličnanů, nejčastěji smrků. Objevuje se ale i na dřevě borovic a sporadicky na některých dalších dřevinách. Od pahorkatin až po horské polohy. V minulosti byla tato nejedlá houba považována za jedlou. Nakládala se do octa apod., avšak u vnímavějších jedinců vyvolávala zažívací potíže. Nedávno se však zjistilo, že patrně obsahuje toxiny, které se mohou v těle kumulativně ukládat.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.