V mládi podehnutý klobouk široký 30 až 100 mm je sklenutý až kuželovitě sklenutý, později plochý až vmáčklý a s ostrým okrajem, ve stáří hluboce vmáčklý, často se širokým tupým vrcholem ve středu klobouku, ryšavý až červenohnědý. Mladé plodnice jsou zbarveny rovnoměrně, ve stáří jsou občas skvrnité. Za sucha je pokožka matná, za vlhka lesklá a jemně lepkavá.
Středně husté lupeny s množstvím lupénků jsou vysoké 4 až 5 mm, široce připojené až lehce sbíhavé ke třeni, zpočátku krémové, později narůžovělé, červenookrové až ryšavé. Válcovitý třeň dlouhý 40 až 100 mm má v průměru 8 až 20 mm, zprvu bělavý, později s rezavě červeným ojíněním až hnědočervený, nikdy tmavší než barva klobouku. Třeň ryzce ryšavého je na povrchu suchý, na bázi často bělavý, vatovitý a ve stáří dutý.
Dužnina je pevná, ve stáří křehčí, bělavá a pod pokožkou načervenalá, má nevábnou pryskyřičnatou až kořenitou vůni a palčivou chuť. Na řezu a poraněných místech hojně roní mléko trvale bílé barvy. Elipsoidní výtrusy mají v průměru 6,5 až 9 × 5,5 až 7 µm, výtrusný prach má bělavou až bledě krémovou barvu.
Ryzec ryšavý roste v naší přírodě od června do října / listopadu, jednotlivě a nebo ve skupinách. Dává přednost kyselým půdám v smrkových a borových lesích, méně často pod jedlemi a jen vzácně pod listnáči. Od nížin do horských poloh, optimum výskytu se v Česku pohybuje mezi 300 až 900 metry nad mořem. Houbu lze zaměnit za některé podobné druhy ryzců, například za ryzec dubový (Lactarius quietus) nebo ryzec kafrový (Lactarius camphoratus). Oba druhy, na rozdíl od ryzce ryšavého, postrádají palčivou chuť.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.