Tremella foliacea (rosolovka listovitá), slovensky rôsolovka lupeňovitá. Atlas hub

Ztuha rosolovité plodnice mají v mládí mozkovitý tvar, později laločnatý. Tvořeny jsou listovitými, 0,5 až 1,5 mm tlustými laloky, které jsou z obou stran pokryté výtrusorodou vrstvou. Nepravidelně zvlněné, na vrcholu tupě zaoblené laloky jsou hygrofánní, za vlhka pružné, mají červenohnědou, masově hnědou nebo skořicovou barvu, za sucha mají hnědou až téměř černou barvu, ve stáří žlutohnědou.

Houba může zcela seschnout, avšak po namočení obět "obživne" a nabývá opět pružně rosolovité až slabě chrupavčité konzistence a původní barvy. Dužnina je tenká, žlutavá až nahnědlá, průsvitná až slabě průhledná, má nevýraznou vůni i chuť. Bezbarvé elipsoidní výtrusy mají v průměru 7 až 13 × 5 až 9 µm. Výtrusný prach je bílý. Přestože jde o nejedlou houbu, v tradiční čínské medicíně má rosolovka své místo již dobré dva tisíce let jako "stříbrná houba".

Roslovka listovitá vyrůstá na tlejícím dřevě listnáčů i jehličnanů, nejhojněji na dubu, buku, olši, bříze, ale i lísce, smrku nebo jedli. Je poměrně hojná, nejhojněji se vyskytuje v pahorkatinách a podhorském stupni, v nížinách a v horském stupni je tato houba spíše zřídkavá. Za příznivých klimatických podmínek může růst po celý rok, hojněji ale obvykle jen ve vlhčí a chladnější části roku, od října do jarních měsíců.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.