Do čeledi roháčovití (Lucanidae) patří zpravidla velcí brouci,
kteří se nejčastěji vyskytují v tropickém pásu. Roháčovití jsou v celosvětovém měřítku
zastoupeni asi 1 200 druhy, ve střední Evropě pouhými šesti druhy.
U nás je největším zástupcem čeledi roháčovití roháč
obecný(Lucanus cervus), který žije především v lesních oblastech. Je to
jeden z největších brouků v ČR, či přesněji řečeno vůbec největší
u nás žijící brouk. Dorůstá délky až 75 mm, někteří autoři pak uvádějí až 90 mm
(J. Zahradník; Brouci, Aventinum 2008). Dalšími zástupci této čeledi, kteří se vyskytují
v ČR, jsou roháček kozlík, roháček kovový,
roháček bukový a Ceruchus chrysomelinus nemající českého jména.
Pro roháčovité (Lucanidae) jsou charakteristické velké vyvinuté a rozvinuté
čelisti, které mnohdy dosahují až délky těla. Čelisti, které u některých druhů mohou
připomínat parohy jelena, jsou mnohem větší u samců než u samic roháčů. Právě díky
tomuto výraznému pohlavnímu dimorfismu lze u této čeledi snadno odlišit samce od samic.
Roháčovití mají většinou hnědé a nebo černé zabarvení, jen někdy kovově zelené a nebo
modré zabarvení. Nejmenší druhy této čeledi dorůstají pouhých 10 milimetrů, naopak ty
největší druhy až 90 milimetrů (včetně kusadel). Tato čeleď tedy soustřeďuje jak malé,
tak nápadně velké druhy.
Roháčovití jsou vesměs býložravci. K jejich typickým biotopům patří staré listnaté
lesy s dostatkem vhodných stromů, v jejichž dřevě (trouchu) se larvy brouků vyvíjejí
i několik let. Jehličnaté lesy s roháčovití vybírají k životu jen zřídka.
