Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris), slovensky prvosienka
byzbyľová, zvaná také petrklíč, patří k typickým poslům jara. Vždyť prvosenka
bezlodyžná patřící do čeledi prvosenkovité (Primulaceae) rozkvétá často
již v předjaří. Její květy krášlí
jarní přírodu obvykle od března do dubna.
Prvosenka bezlodyžná je vytrvalá, asi 5 až 10 cm vysoká rostlina. Z přízemní
růžice podlouhlých obvejčitých listů dlouhých 5 až 25 cm vyrůstají přímo bělavé
až žlutavé květy na velice krátkých stopkách. Listy této prvosenky jsou nepravidelně
zubaté, svraštělé a na konci tupé. Na rubu jsou listy chlupaté. Kalich květů je rovněž
chlupatý, válcovitý. Plodem je tobolka vejčitého tvaru.
Tento druh petrklíče je rozšířen od Faerských ostrovů až po Turecko, nejvíce
v oblasti středomoří. Severní hranice rozšíření zasahuje na západní a střední Slovensko,
kde je tato rostlina poměrně (lokálně) hojná např. na Považí a Turci (Súlovské vrchy,
Strážovské vrchy, Považský Inovec), izolované populace se nacházejí i v ukrajinských
a nebo rumunských Karpatech. U nás
je prvosenka bezlodyžná některými autory považována za nepůvodní druh.
Rostlina dává přednost částečně zastíněným teplejším lokalitám. Vyžadují ale
dostatek vlhkosti. Nejraději mají zásadité půdy, rostou tedy především na vápencích.
U nás je možná záměna jen se dvěma dalšími žlutě kvetoucími prvosenkami -
prvosenkou vyšší(Primula elatior)
a prvosenkou jarní (Primula veris). Podle areálu rozšíření a barvy květů
se rozlišují tři poddruhy prvosenky bezlodyžné: Primula vulgaris vulgaris
(žluté květy), Primula vulgaris balearica (bílé květy) a Primula vulgaris sibhthorpii
(růžové až fialové květy).
Po prohlídce skalního hradu Pařez vyrážíme dále. Vracíme se
do centra Prachovských skal, bereme to ale trochu oklikou. Nemůžeme minout sice
malou, ale opravdu fotogenickou skalní bránu, která se nachází přímo naproti
…
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou
díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu
použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO,
nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu
světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto
…
Letos řadu treků plánuji do Jeseníků. Nejinak tomu bylo
i v pozdním létě, kdy se mně zastesklo nejen po Mravenečníku a Dlouhých stráních,
ale také po Pradědu, na kterém jsem letos ještě nebyl. No a protože přes všechny
…
Vrch Čtyři palice (732 m, na turistickém rozcestníku 752 m)
patří k nejznámějším vrcholům Žďárských vrchů, geomorfolo- gického podcelku Hornosvratecké
vrchoviny. Ne ani tak pro svou výšku, ale díky ikonic
…
Po kamzičím představení pokračujeme dále na Dlouhé stráně.
Čekají nás dlouhé schody vedoucí k horní nádrži. Tuším že jich je 168, Míša
je poctivě počítala. Na schodech opět potkáváme ženské, se kterými jsme se
…
Podzim je nejlepším obdobím k návštěvě Ďáblovy prdele. Ano.
Čtete správně. Přesně tak je, mimochodem velmi trefně, pojmenován jeden z nejbizardnějších
skalních útvarů České Kanady. Cesty k této přírodní kuriozitě,
…
Nabíjecí čelovka Fenix HM51R Ruby V2.0 je mladším sourozencem
svítilny HM51R Ruby. Nová čelovka od Fenixu je sice o pár gramů těžší (80 g oproti
původním 77 g), má však vyšší výkon (700 lm oproti 500 lm) a
…
S pomocí výkonné 570megapixelové kamery DECam v Chile se
astronomům podařilo objevit asteroid s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých
asteroidů ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tohoto asteroidu,
…
Jeseníky, či správně Hrubý Jeseník, jsou ideálním pohořím
k vícedenním trekům i v letním období. Nejenže je možné v Jeseníkách naplánovat
docela výživné trasy vyhýbající se, alespoň z velké zčásti, davům turistů, ale
…
Fascinující dějiny jednoho z nejvýznamnějších náboženských
poutních míst na celém světě, mekkánské Ka'by (nebo též Kaaba, v překladu "kostka
či krychle"), lze rozdělit do dvou údobí, či lépe vyjádřeno do dvou časů: do
…
