Přeslička rolní (Equisetum arvense), slovensky praslička roľná, bylina z čeledi přesličkovité

Tato vytrvalá rostlina, která je vzdáleným potomkem prvohorních přesliček dorůstajících výšek až 10 metrů, vyrůstá z plazivého článkovaného oddenku umístěného hluboko v zemi. Na jaře vyháná nejprve jarní nezelená lodyha, po jejím odumření se pak objevuje letní zelená sterilní lodyha. Tyto lodyhy se od sebe značně liší.

Jarní lodyhy vyrůstají v březnu a dubnu. Jsou 10 až 20 cm vysoké, 3 až 5 mm tlusté a rourkovité, světle hnědé až načervenalé barvy, s asi pěti nálevkovitými pochvami cele objímajícími rostlinu. Pochvy jsou zakončené kopinatě přišpičatělými zuby černohnědé barvy. Lodyha je zakončená asi 3,5 cm dlouhým výtrusnicovým kláskem podlouhle vejčitého tvaru. Po vyprášení klásku jarní lodyha odumírá.

Letní sterilní (neplodné) lodyhy jsou zelené, 10 až 50 cm vysoké, s 6 až 19 rýhami a přeslenitě větvené, v horní dlouze protažené části naopak nevětvené. Hnědozeleně zbarvené pochvy jsou 5 až 12 mm dlouhé, nahoře od rostliny mírně odstávající. Při smáčknutí lodyhy slyšitelně pukají, chřestí. To pro vysoký obsah křemíku.

Přeslička rolní preferuje vlhčí hlinité a nebo písčité půdy, pro svůj hluboký oddenek patří k houževnatým a prakticky nezničitelným plevelům. Roste od nížin až po horské polohy, v Alpách se objevuje až do výšek okolo 2 000 metrů nad mořem. Nejhojnější je však v nížinách a pahorkatinách, kde ji nalezneme například na polích, loukách, náplavových kuželech, ale i podél cest a nebo na železničních náspech či ruderálech. Tato vytrvalá rostlina osídlila prakticky celý mírný pás severní polokoule, objevuje se ale i v jižní Africe a nebo na Kanárských ostrovech. Zavlečena byla i do Austrálie a nebo Jižní Ameriky.

Rostlina měla a má bohaté uplatnění v tradiční medicíně. Přesličku rolní doporučovali již starověcí učenci (Plinius, Dioscorides) k zástavě vnitřního krvácení a nebo jako močopudný prostředek. Odvarů z přesličky rolní se dodnes využívá k posílení fungování jater, jako prostředku proti kornatění tepen. Letní zelené lodyhy obsahují tříslo, velké množství koloidní kyseliny křemičité a nebo pěnivé saponiny, silice, třísloviny, flavonoidy či organické kyseliny.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.