Čeleď přástevníkovití (Arctiidae). Krásní noční motýli

Přástevníkovití (Arctiidae) - druhově bohatá čeleď velkých nočních (i denních) motýlů

Přástevníkovití (Arctiidae) představují velkou čeleď nočních motýlů. Přástevníkovití jsou velcí noční motýli charakterističtí mohutným ochlupeným tělem. Nakonec nejznámější zástupce této čeledi u nás - přástevník medvědí - dostal své druhové jméno právě podle hustého "kožichu" na těle. Pro úplnost je však nutné dodat, že některé druhy přástevníků létají i ve dne.

Přástevníkovití mají krásně zbarvená křídla, která jsou v klidu střechovitě složená. Zadní a přední křídla jsou odlišně zbarvená, přičemž pestřejší kresbu mají křídla zadní. U některých druhů se objevuje pohlavní dimorfismus. Pro přástevníkovité jsou charakteristická poměrně krátká a krátce hřebenitá tykadla. A rovněž zakrnělý sosák.

Zástupci této čeledi se vyskytují na rozmanitých lokalitách: v lesích, na polích a ve stepích, ale i v horských oblastech. Přástevníkovití jsou velice bohatou čeledí, která zahrnuje asi 11 000 druhů. Z toho u nás žije asi 46 druhů s rozpětím křídel od 15 do 85 mm. Největší druhová bohatost připadla tropickým oblastem.

Čtěte také: Otakárkovití (Papilionidae), nejkrásnější a také největší denní motýli světa

U nás jsou přástevníkovití (Arctiidae) zastoupeni již zmíněným přástevníkem medvědím (Arctica caja) s rozpětím křídel 60 až 80 mm, přástevníkem hluchavkovým (Callimorpha dominula) a nebo velice vzácným přástevníkem střemchovým (Pericallia matronula). Ten je ale některými autory považován za v ČR vymizelý druh. Mezi běžnější druhy patří přástevník pryšcový (Arctia hebe, ve starší literatuře Ammobiota hebe) nebo přástevník špenátový (Arctia villica, ve starší literatuře Epicallia villica).

Čeleď přástevníkovitch popsal prvně anglický zoolog W. E. Leach v roce 1815. Čeleď se dělí do řady podčeledí. Z toho u nás se vyskytují tři. Jsou to přástevníci (Arctiinae), běloskvrnáči (Ctenuchinae) a lišejníkovci (Lithosiinae). U nás jsou běloskvrnáči, kteří připomínají vřetenušky, zastoupení např. běloskvrnáčem pampeliškovým (Amata phegea). Lišejníkovci jsou zastoupeni např. lišejníkovcem bělavým (Cybosia mesomella).

Housenky přástevníkovitých jsou malé až středně velké s osmi páry nohou a bradavkami, z nichž vyrůstají chlupy. Housenky bývají zpravidla polyfágní, takže nejsou vázány na jeden hostitelský druh rostlin. Housenky se kuklí obvykle na zemi mezi listy či v trávě, některé druhy přezimují.