Přástevníkovití (Arctiidae) představují velkou čeleď nočních motýlů.
Přástevníkovití jsou velcí noční motýli charakterističtí mohutným ochlupeným tělem.
Nakonec nejznámější zástupce této čeledi u nás - přástevník
medvědí - dostal své druhové jméno právě podle hustého "kožichu" na těle. Pro úplnost
je však nutné dodat, že některé druhy přástevníků létají i ve dne.
Přástevníkovití mají krásně zbarvená křídla, která jsou v klidu střechovitě složená.
Zadní a přední křídla jsou odlišně zbarvená, přičemž pestřejší kresbu mají křídla zadní.
U některých druhů se objevuje pohlavní dimorfismus. Pro přástevníkovité jsou charakteristická
poměrně krátká a krátce hřebenitá tykadla. A rovněž zakrnělý sosák.
Zástupci této čeledi se vyskytují na rozmanitých lokalitách: v lesích, na polích
a ve stepích, ale i v horských oblastech. Přástevníkovití jsou velice bohatou čeledí,
která zahrnuje asi 11 000 druhů. Z toho u nás žije asi 46 druhů s rozpětím křídel od
15 do 85 mm. Největší druhová bohatost připadla tropickým oblastem.
U nás jsou přástevníkovití (Arctiidae) zastoupeni již zmíněným přástevníkem
medvědím (Arctica caja) s rozpětím křídel 60 až 80 mm, přástevníkem
hluchavkovým(Callimorpha dominula) a nebo velice vzácným přástevníkem
střemchovým(Pericallia matronula). Ten je ale některými autory považován
za v ČR vymizelý druh. Mezi běžnější druhy patří přástevník pryšcový (Arctia hebe,
ve starší literatuře Ammobiota hebe) nebo přástevník špenátový (Arctia villica,
ve starší literatuře Epicallia villica).
Čeleď přástevníkovitch popsal prvně anglický zoolog W. E. Leach v roce 1815. Čeleď
se dělí do řady podčeledí. Z toho u nás se vyskytují tři. Jsou to přástevníci (Arctiinae),
běloskvrnáči (Ctenuchinae) a lišejníkovci (Lithosiinae). U nás jsou
běloskvrnáči, kteří připomínají vřetenušky, zastoupení např. běloskvrnáčem
pampeliškovým(Amata phegea). Lišejníkovci jsou zastoupeni např.
lišejníkovcem bělavým(Cybosia mesomella).
Housenky přástevníkovitých jsou malé až středně velké s osmi páry nohou a bradavkami,
z nichž vyrůstají chlupy. Housenky bývají zpravidla polyfágní, takže nejsou vázány na
jeden hostitelský druh rostlin. Housenky se kuklí obvykle na zemi mezi listy či v trávě,
některé druhy přezimují.