Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 22.2.2020 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Prase divoké

Prase divoké

Mimořádně inteligentní a přizpůsobivý všežravec z řádu sudokopytníků

22.1.2020 | Otakar Brandos
Prase divoké (Sus scrofa)

Prase divoké (Sus scrofa) je typickým a nezaměnitelným představitelem naší fauny. Přitom ještě před 100 lety jste se v našich zemích s divokým prasetem ve volné přírodě prakticky nesetkali. Prase divoké totiž bylo chováno v oborách. Teprve po druhé světové válce začalo prase divoké osídlovat naší krajinu a jeho počty značně stoupat. To natolik, že dnes je prase divoké považováno za škodnou a jeho stavy stouply nad únosnou mez. Zavlečeno bylo i na další kontinenty.

Původním areálem prasete divokého byly lužní lesy. Protože byly tyto biotopy člověkem téměř zničeny, začal se tento velice adaptibilní a inteligentní sudokopytník, který je někdy dokonce chován jako domácí mazlíček, přizpůsobovat změněným podmínkám. Nejvíce mu Prase divoké (Sus scrofa) vyhovují vlhké listnaté a smíšené lesy, ve kterých nachází dostatek potravy. Spatřit jej ale můžeme i v hustých smrčinách, kde zase nachází dostatek úkrytů. Co nemá prase divoké rádo je otevřená krajina bez vegetace a nebo vysoké horské polohy. Těm se opravdu vyhýbá.

Prase divoké má nezaměnitelnou stavbu těla, takže si jej nelze splést s žádným jiným živočichem žijícím v naší volné přírodě. Mohutné tělo dosahující délky 110 až 200 cm (výška v ramenou až 100 cm) spočívá na krátkých, ale neobyčejně silných a rychlých nožkách. Vždyť prase divoké dokáže na krátké vzdálenosti dosáhnout rychlosti až 48 km/h.

Hlavu zakončují velké a citlivé uši a velice citlivý, chobotovitě prodloužený rypák. Ten slouží nejen k vyčenicháni, ale také vyrývání potravy. Sluch a především čich patří ke smyslům, na které se divoká prasata spoléhají především. Zrak, podobně jako například u medvěda hnědého, je poměrně špatný a ze smyslů nejméně rozvinutý.

Prase divoké (Sus scrofa)

Dalším charakteristickým rysem divokých prasat jsou výrazné a neobyčejně ostré trojhranné špičáky, které vyrůstají v párech z dolní i horní čelisti. U samic jsou obvykle drobnější, avšak u samců mohou dorůstat délky 20 až 30 cm a slouží jako velice účinná i nebezpečná zbraň. Spodní špičáky nazývají naší myslivci páráky a horní (menší) špičáky jako klektáky.

Barva srsti divokých prasat kolísá od černé přes rudohnědou, rezavě hnědou až po hnědožlutou. Pravděpodobně nějak souvisí se zbarvením půdy krajiny, ve které prasata žijí. Velice zajímavé je proměnlivé zbarvení mláďat, která zbarvení dospělců získávají zpravidla až v 10. měsíci svého života. Mláďata jsou černě a béžově podélně pruhovaná. Během zimy je srst divokých prasat výrazně hustší a tmavší.

Hmotnost divokých prasat se pohybuje ve velice širokém rozmezí. V závislosti na hojnosti potravy i geografických šířkách. Zatímco samci (kanci) mohou dorůstat hmotnosti 50 až 200 kg, samice (bachyně, svině) dosahují hmotnosti v průměru 35 až 160 kg. V Karpatech však byli uloveni kanci s hmotností až 350 kg! Naopak jihoevropská prasata jsou mnohem menší, nezřídka sotva poloviční. Prase divoké je tak skvělým příkladem pravidla, že tentýž druh dosahuje v teplejším podnebí mnohem menšího vzrůstu než v podnebí chladném.

Přestože je prase divoké považováno spíše za vybíravého mlsouna (však se také někdy říká - jsi rozežraný jako prase), pravdou je pravý opak. Prase divoké je všežravec, který slupne téměř vše. Nejraději si sice pochutnává na žaludech, bukvicích a dalších bobulích, hlízách i koříncích, ale vyhrabává i červy, slimáky, hraboše a myši. Občas vyplundruje i ptačí hnízda, která se ocitnou v jeho dosahu. Nepohrdne ale ani mršinami v přírodě uhynulých zvířat. Do jisté míry tak plní úlohu zdravotní policie.

Prase divoké (Sus scrofa)

V posledních desetiletích se prase divoké naučilo chodit i na polní plodiny, obzvláště spadeno má na kukuřici. Ve velkých lánech kukuřice se mohou prasata zdržovat dlouhodobě a působit velké škody zemědělcům. Jsou známy i případy, kdy se divoká prasata odvážila do bezprostřední blízkosti lidských sídel, kam chodí vybírat odpadky z popelnic a kontejnerů…

Odhady stavů divokých prasat v naší přírodě se různí. Mnohdy až o jeden řád. Pravděpodobné je, že v ČR se jejich stavy pohybují v řádu stovek tisíc kusů. V ideálních podmínkách by přitom na 100 hektarů lesa měla připadat jen dvě až tři divoká prasata. Lov přitom na snižování stavů divokých prasat nemá žádný viditelný vliv.

Příčiny velkého nárůstu populace divokého prasete jsou dvojí. Jednak osev kukuřice i dalších vhodných plodin na příliš velkých lánech, které jsou v našich zemích největší v rámci celé EU, a jednak neexistence přirozených nepřátel těchto mimořádně adaptibilních sudokopytníků. K přirozeným nepřátelům divočáků patří vlk a medvěd, mláďata se mohou stát kořistí rysů, lišek i divokých koček. A nebo velkých opeřených dravců, především výrů. Avšak stavy těchto predátorů (vyjma lišek) jsou v naší krajině spíše symbolické.

Přestože je prase divoké u nás považováno za přemnožené, v přírodě se s ním setkal asi jen málokdo. Za potravou se totiž vydávají spíše v podvečer. Přes den spí někde v úkrytu a nebo se válejí v kalištích, bahenních koupelích, které doslova milují. Právě v takovýchto místech můžeme jejich přítomnost (zpravidla až druhotně) v přírodě zaznamenat. Zvířata po sobě zanechávají i výrazný ostrý pach, který zaregistruje dokonce i lidský nos.

Prasata divoká žijí obvykle ve skupinách o 20, výjimečně až 50 jedincích, které bývají postaveny na rodinných vazbách. Jádrem takovéto skupiny bývá matka (bachyně) s mláďaty a mladými z předchozího roku. Do doby, než dosáhnou pohlavní dospělosti (asi ve dvou letech u samců a v asi 10. měsíci u samic). Další zvířata se mohou ke skupině volně připojit. Včetně dospělých kanců (kňourů), kteří však po většinu roku žijí spíše samotářsky. Pouze v době páření (v našich klimatických podmínkách od listopadu do ledna) se kňouři blíže přimykají ke sviním.

V místech s hojností potravy a nebo v okolí bahenních lázní se mohou prasata objevovat v ještě větších skupinách, přičemž sobě navzájem nepřekážejí a není pozorována vzájemná rivalita. Rodina se však i tehdy udržuje pohromadě a dorozumívá se poměrně bohatým slovníkem chrochtavých a mlaskavých zvuků.

Prase divoké (Sus scrofa)

Vůbec nejvíce divokých prasat pohromadě jsem viděl před léty v lesích na Dukle na východě Slovenska. K rozlehlé bahenní koupeli se v pozdním odpoledni tehdy sešlo odhadem na 120 divokých prasat, která sem po lesních chodníčcích mířila v hezky srovnaných rodinných zástupech. Opravdu prazvláštní podívaná. A další chrochtání se ozývalo z okolních strmých lesních svahů, takže se v této lokalitě mohlo zdržovat na 150 a možná i více jedinců. Bohužel jsem s sebou na krátkou procházku do lesa nevzal fotoaparát. Chyba, ohromná chyba…

Pro mne bylo tehdy velkým překvapením v jak strmém terénu se divoká prasata dokázala pohybovat. A jak bravurně. Je to dáno tvarem kopyta, která je rozštěpeno na dva nezávislé díly. Obě kopýtka na 3. a 4. prstu lze od sebe oddálit, což sudokopytníkům zajišťuje mnohem vyšší stabilitu a lepší průchodnost terénem. I proto mohli sudokopytníci osídlit mnohem větší a rozmanitější území, než příbuzní lichokopytníci.

Březost trvá u divokých prasat 16 až 20 týdnů, samice rodí obvykle 4 až 12 mláďat (nejčastěji 4 až 6) do jakéhosi hnízda vystlaného suchým rostlinným materiálem a překrytého větvemi. Mláďata mají jen řídkou srst, proto vyžadují vnější teplo. Na matku jsou tak mladá selátka odkázána mnohem více než mláďata jiných sudokopytníků. Samice kojí mláďata po dobu asi tří měsíců. Do doby, než začnou přijímat tuhou potravu. V šesti měsících jsou selata již poměrně samostatná. Ve volné přírodě se divoké prase dožívá v průměru 10 až 12 let, v ideálních podmínkách až 20 let (J. Reichholf, Ikar 1996).

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Fauna v ČR, mohlo by vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

16.1.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Babky - houbařské žně během podzimní túry na vyhlídkovou horu Západních Tater / Fotogalerie k článku

Bobrovecká Vápenica (750 m) si pro nás po ránu nachystala sychravé a mlžné přijetí. Zažeňte chmury, Babky se přece koupou ve slunečních paprscích. Část naší výpravy míří z Žiarské doliny na Baníkov (2 178 m) a do …

15.1.2020 / ESO2001
Vesmír · Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života. ALMA a Rosetta sledují příběh fosforu

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní - díky …

12.1.2020 / Ondřej Havelka
Cestování · Jihovýchodní Asie z vodní hladiny: lodí, loďkou i člunem napříč Kambodžou a Vietnamem

Kambodža a Vietnam jsou fascinující země, které cestovateli nabídnou pohostinnou kulturu, zajímavou historii i pestrý náboženský život. Silný kulturní šok nabízí známý kambodžský komplex Angkor Vat, který …

  • 12.1.2020 / Ubytování
    Balnica Przystanek Balnica. Ubytování v Bieszczadech (Bukovských vrších), které má náboj

9.1.2020 / Martin Zapletal
Trek · Přechod poloniny Svidovec a Krásna: Nezapomenutelná hřebenovka na Podkarpatské Rusi / Fotogalerie k článku

Vyprávění zachycuje přechod jedné z největších polonin na Podkarpatské Rusi - Svidovce. Je monumentální, krásná a příjemně schůdná. Oproti jiným poloninám má poměrně rovný hřbet bez velkých výkyvů a …

7.1.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Králický Sněžník z české i polské strany; 3. nejvyšší pohoří ČR křížem krážem

Třetí nejvyšší pohoří v České republice se nazývá Králický Sněžník, přičemž nejvyšší vrchol nese stejné jméno. Masiv leží v Jesenické oblasti na pomezí Čech, Moravy a Kladska, část území spadá do Polska. Při …

6.1.2020 / Otakar Brandos
Příroda · Kolik druhů brouků žije v ČR? Nejnovější poznatky hovoří o téměř 7 000 druzích

Brouci (Coleoptera) představují jeden z nejzajímavějších a nejrůznorodějších hmyzích řádů. Do současné doby bylo popsáno přes 350 000 druhů brouků (K. Hůrka, 2005) v asi 160 čeledích. Některé zdroje uvádějí 370 000 až …

27.12.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Ostrý Roháč a Plačlivé, výstup na skalního obra v hlavním hřebeni Západních Tater / Fotogalerie k článku

Túra na Ostrý Roháč a Plačlivé se dá podniknout z různých směrů. Ze severu ze Zverovky, z ústí Žiarské doliny a nebo z ústí Jamnícké doliny. My jsme si během podzimní návštěvy vybrali pro nástup na Ostrá Roháč …

16.12.2019 / Martin Zapletal
Trek · Přechod poloniny Boržava. Ukrajinské Karpaty a Podkarpatská Rus na podzim / Fotogalerie k článku

Polonina Boržava je mohutná a krásná. Vyznačuje se velkou mnohotvárností přírodních scenérií. Setkáváme se zde s klasickou karpatskou poloninou a v nižších polohách s krásnými bukovými lesy. Přechod …

14.12.2019 / Otakar Brandos
Blog · Velká evropská uhlíková katastrofa: Poslední doba ledová byla "poslední" a odteď už jen sluníčko…

Velká filmová katastrofa. Ech, velká uhlíková katastrofa. Tímto se mistru "Bínovi" velice omlouvám. EU si dohlasovala, co se dalo očekávat, že si odhlasuje. Uhlíkovou neutralitu. Nejnovějším i starším vědeckým poznatkům …

12.12.2019 / Jakub Ženka
Tipy na výlet · 500 000 000 let staré dno moře, Národní geopark Železné hory

Projít se v Čechách po mořském dně, to není jen tak. Díky Národnímu geoparku Železné hory to ale možné je. Kousek od vesničky Deblov jižně od Chrudimi se totiž nachází zkamenělé prvohorní dno, které je provrtané …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist