3 až 6 mm dlouhé listy plavuně jsou jehlicovitě kopinaté, celokrajné, střídavě uspořádané, částečně odstávající, po okrajích pilovité, s dlouhým bělavým vláskem na konci. Plazivé lodyhy dlouhé 30 až 120 cm mají četné postranní a vzpřímené výhony dlouhé 10 až 30 cm, ve spodní části rostliny hustější, nahoře prořídlé. Dlouze stopkaté výtrusnicové klasy vyrůstající na řídce porostlých stopkách na koncích vzpřímených lodyh jsou až 8 cm dlouhé, vidlené po dvou až třech, jen vzácně po jednom výtrusném klasu. Mimo výtrusů, které dozrávají od června do srpna, se plavuň vidlačka množí i vegetativně plazivými lodyhami.
Plavuň vidlačka, lidově také zvaná jelení růžek, vlčí chvost či hadí mech, roste v Česku jen roztroušeně, byť lokálně může být poměrně hojná. Nejčastěji ji nalezneme na okrajích cest ve světlých jehličnatých případně smíšených lesích, na smilkových loukách, ale také na vřesovištích a na písčitých půdách. Od nížin až po horské polohy. Přednost dává lokalitám s kyselejšími a dostatečně humózními suššími půdami v mezofytiku a oreofytiku.
Plavuň vidlačka, někdy také uváděna jako vidlička, je v Červeném seznamu ČR uváděna jako mírně ohrožený druh, přesto by se neměla sbírat. K léčebným účelům lze využít nať rostliny zakoupené v lékárnách. Výtrusy obsahují oleje, polysacharid sporonin, terpeny, alkaloidy působící (ve vysokých dávkách) na centrální nervovou soustavu podobně jako jed kurare a organické kyseliny.
Výtažků z plavuně (čaje, tinktury i zásypy) se využívá k léčbě dny a revmatismu, proti zácpě, ledvinovým kamenům, k léčbě cirhózy, nebo k obkladům na rány. Jako zajímavost si uveďme, že silně hořlavý plavuňový prášek se využíval v pyrotechnice, k různým světelném efektům v divadelnictví, ale i v kriminalistice a k barvení látek.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.