| Poslední aktualizace: 8.11.2025 |
|
Treking > Příroda > Perm, nejdramatičtější masové vymírání v dlouhých geologických dějinách planety Země
Perm, nejdramatičtější masové vymírání v dlouhých geologických dějinách planety ZeměBěhem permského vymírání před 252 milióny lety vyhynulo až 95 % všech živočišných druhů!30.10.2025 | Otakar Brandos, ilustrace AI
Permské masové vymírání bylo největším a nejdramatičtějším z velké pětky dnes známých masových vymírání v předlouhých geologických dějinách planety Země. Během masového vymírání na konci permu (299 - 252 mil. let), před asi 252 milióny lety (251,4 mil. let), na přelomu prvohor (paleozoikum) a druhohor (mezozoikum) vyhynulo až 95 % všech tehdejších živočišných druhů na Zemi. Došlo k naprostému rozvratu prvohorních ekosystémů v celoplanetárním měřítku.
|
|
|
Dlouho se vědci přeli, co bylo příčinou takových dramatických změn. Od 90. let 20. století začíná být v této otázce jasněji. Někteří badatelé se domnívají, že k permského vymírání docházelo v několika fázích v průběhu až 15 miliónů let, jiní badatelé tvrdí, že masové vymírání trvalo mnohem kratší dobu. Pouhých 200 000 let, přičemž většina druhů vymizela v periodě pouhopouhých 20 000 let. Což je z geologického hlediska pouhým mrknutím oka. Během masového vymírání vyhynulo na 90 až 95 % všech živočišných druhů, přičemž ze suchozemských druhů (mnohem nižší druhová bohatost) zmizelo na 70 % druhů a z mořských živočichů až 96 % (čísla se zdroj od zdroje poněkud liší). V mořích vymřelo velké množství bezobratlých, především trilobiti (na Zemi se prvně objevili v kambriu před 550 až 530 milióny lety), ale také mnoho obratlovců. Například nejstarší skupiny pancéřnatých ryb aj. Ze suchozemských obratlovců vyhynuli pelykosauři (plazi s ploutvemi), např. až tři metry dlouhý edaphosaurus, dimetrodon s nápadnou hřbetní plachtou připomínající tu u spinosaura, druhohorního dinosaura, mnoho druhů savcovitých plazů (Therapsidi). Vymírání postihlo rovněž mnoho čeledí velkého hmyzu. Dnes se má za to, že hlavní příčinou permského masového vymírání byla teplotní krize. Globální oteplování. Stoupla teplota nejen v nitru superkontinentu Pangea, jenž se rozkládal od pólu k pólu, ale také teplota moří. Zatímco v předchozích dobách permu (typického vcelku mírným klimatem) činila povrchová teplota moří asi 22 až 24 °C, v teplejších oblastech až 25 či 28 °C, v době permského masového vymírání stoupla povrchová teplota superoceánu Panthalassa až na +40 °C (v tropických oblastech). Což mělo na život v lagunách mělkých moří na podmořský život přímo fatální vliv.
Dalšími vlivy, spouštěči masového vymírání, mohl být také rozvoj archeí produkujících metan, narušení uhlíkového cyklu a okyselení a následná anoxie oceánu. Ale také zvýšení toku mutagenního UV záření v důsledku narušení ozónové vrstvy, otrava kovy a celý řetězec mnoha dalších jevů. Vymírání v permu však neprobíhalo rovnoměrně. Badatelé dnes předpokládají, že permské vymírání postihlo souš o 60 až 370 000 let dříve než oceán. Vědci k tomu použili radiometrické datování systémem uran-olovo (U-Pb) v zirkonu v celkem pěti vrstvách vulkanického popela z čínského Mej-šanu. A co bylo pravou příčinou této ekologické katastrofy? Pravděpodobně bouřlivá sopečná činnost na území dnešní ruské Sibiře, tzv. sibiřské trapy. Co to jsou sibiřské trapy (ze švédského trappa, schody)? Jde o rozsáhlé a velice členité území ruské Sibiře, které je pokryto silnou vrstvou magmatických hornin. Jde o nejsilnější vulkanickou událost způsobenou litosférickými pohyby (možný je i dopad kosmického tělesa) za posledních asi 500 miliónů let. Poměrně krátký cyklus mohutných sopečných erupcí před 252 milióny lety vytvořil mohutné schodovité (trappa, schody) kopce, říční údolí a ploché plošiny. Vrstva lávy, která dosáhla objemu až 4 milióny kubických kilometrů, tehdy pokryla území o rozloze asi 7 miliónů čtverečních kilometrů. Bouřlivá sopečná činnost probíhala po dobu asi jednoho miliónů let. Velká produkce CO2, oxidů síry a dalších toxických sloučenin nebyla způsobena jen samotnou sopečnou činností, ale i zapálením ohromných podzemních slojí uhlí vzniknuvšího v dřívějších obdobích. Permské masové vymírání ukončilo jednu etapu vývoje pozemského života, přičemž ohrozilo samotnou jeho existenci. Uvolněné niky však daly prostor jiným přeživším živočichům, povětšinou drobným a křehkým. A těmi byli dinosauři, kteří vládli planetě Zemi po téměř celé druhohory. Nekorunovanými vládci byli přes 134 miliónů let, přičemž se vyvíjeli po dobu minimálně 186 miliónů let. Použité zdroje
Líbil se vám tento článek? |
|