Ostropestřec má silnou, v horní části řídce větvenou lodyhu, ostře zubaté a ostnité zákrovní listy s téměř centimetr dlouhými ostny. Listy přízemní růžice jsou až 40 cm dlouhé, poloobjímavé lodyžní listy jsou přisedlé, peřenolaločné až peřenoklané, obvejčité až kopinaté. Žilky listů jsou lemovány výraznými bílými skvrnami.
Velké květy ostropestřce mariánského jsou nápadně červenofialové, jen zřídka světle fialové či bílé, dosahují v průměru až 4 cm. Ostropestřec kvete od července do září, plodem jsou kuželové nažky s opadavým chmýrem, které jsou dlouhé 7 až 8 mm a široké 3 až 5 mm. Původní domovinou této byliny jsou Kanárské ostrovy, dnes roste zplaněle i u nás. Do výšek 700 až 800 metrů nad mořem. Má ráda písčitohlinité až hlinité a dostatečně humózní půdy.
Ostropestřec mariánský je významnou léčivkou. Nažky obsahují silice, hořčiny, biogenní aminy, taxifolin, flavolignany (především silymarin) využívané k léčbě jater. Silymarin je účinný jen ve formě tinktury, nikoliv ve formě odvarů, protože je ve vodě téměř nerozpustný. Silymarin je nitrožilně podáván také při otravách houbami, například muchomůrkou zelenou. Bioaktivní látky obsažené v ostropestřci působí také jako antioxidanty, napomáhají při poruchách trávení, tlumí alergie a záněty. Používá se také jako podpůrný prostředek při chemoterapiích.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.