Oměj pestrý (Aconitum variegatum), slovensky prilbica rôznofarebná, je prudce jedovatý

Tato vytrvalá rostlina vyrůstá z podzemního oddenku a dosahuje výšky 40 až 200 cm. Má přímou, lysou, zeleně zbarvenou lodyhu s fialovým nádechem. Řapíkaté listy jsou dlanitosečné, členěné v úkrojky, oboustranně lysé a 9 až 15 cm široké. V horní části rostliny vyrůstají přisedlé listeny, které jsou tvarově podobné listům.

Na omějích jsou rozhodně nejpozoruhodnější květy. Mají nezvyklý tvar a i velikost, pro které dostaly lidové pojmenování jako bačkorky, přilba apod. Přilbu květu, která může být otevřená i uzavřená, tvoří horní korunní lístek. V tzv. zobánku jsou pak uschovány dva postranní lístky. Okvětí je světle modré až modrofialové. Květy, které jsou vyšší než je jejich šířka (jeden z klíčových rozpoznávacích znaků), vyrůstají na vzpřímených květních stopkách. Jsou sytě modré, světleji fialové nebo modrofialové, mohou být ale také zcela bílé. Prostě barevně velice variabilní.

Květenství oměje pestrého tvoří jeden hlavní hrozen a několik postranních hroznů na bočních větvičkách. Květy dosahují značné velikosti, mohou být dlouhé 35 až 45 mm. To dělá z oměje opravdu nepřehlédnutelnou rostlinu. Alespoň v době květu, která spadá mezi měsíce květen / červen a srpen / září. Plodem jsou měchýřky obsahující semena opatřená křídlatými lištami.

Oměj pestrý je ohrožená a chráněná rostlina, která může růst na vybraných lokalitách pospolu např. s omějem šalamounkem. Jde o druh, který osídlil střední Evropu, jeho výskyt je evidován od Švýcarska po Ukrajinu a Rumunsko. Těžištěm výskytu této nádherné rostliny u nás jsou horské oblasti, vyskytuje se ale i v podhůří. V našich horách vystupuje až do výšek okolo 1 400 metrů nad mořem, tedy do subalpínského pásma. Má rád břehy vodních toků, květnaté nivy s vysokou vegetací i stinné rokle. Vyhovuje mu polostín a vlhká, dostatečně humózní půda. Především na vápenitém podkladu.

Přestože je oměj pestrý velice krásnou rostlinou, je také jednou z našich nejjedovatějších rostlin a nezadá si např. s rulíkem zlomocným. Obsahuje totiž akonitin, jeden z nejprudších rostlinných jedů, který působí podobně jako strychnin. Akonitin může již v poměrně malých dávkách způsobit zástavu srdce a dechu. Proto se oměji také říkávalo mordovník, leopardí smrt nebo královna jedů.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.