Jak mohla karbonská vážka Meganeura monyi s rozpětím křídel až 75 cm (některé zdroje uvádějí až 100 cm) a nebo permská vážka Meganeuropsis permiana podobných rozměrů dosahovat takových velikostí i přes svůj poměrně nedokonalý vzdušnicový dýchací systém? Dnešní věda má za to, že příčinou obřího vzrůstu prvohorního hmyzu byl vyšší atmosférický tlak než dnes a především mnohem vyšší obsah kyslíku. Ten v období karbonu dosahoval 35 až 36 %, oproti současným 21 %.

Meganeura se již podobala dnešním vážkám. Vážky (Odonata) patří k vývojově nejstarším řádům hmyzu, jsou vzdálenými příbuznými prvohorních pravážek. Rodové jméno pravážky Meganeura v překladu značí "s velkými žilkami". Toto pojmenování odkazuje na charakteristickou podobu fosilních křídel těchto prvohorních pravážek.

Meganeura monyi, největší létající predátor své doby, létala nad nekonečnými karbonskými močály s obřími stromovými plavuněmi, přesličkami a kapradinami, ve kterých začaly vznikat sloje černého uhlí, antracitu. Avšak nejen vážky, ale i další členovci té doby dosahovali gigantických rozměrů. Po zemi se proháněli obří stonožka Arthropleura a štír Pulmonoscorpius. Ve vzduchu se nelétaly jen obří vážky, ale i jejich potrava. Obří jepice rodu Bojophlebia. K dalším obrům patřili i švábi a nebo ploštice. Zvláštní zmínku si jistě zaslouží i pamřížonerví, jediný hmyz se třemi páry křídel.

Prvohorní Meganeura

Odborníci řadí vážku Meganeura monyi do řádu Meganisoptera a čeledi Megeneuridae. Do ní patřilo dalších asi 20 rodů obřích vážek. Jiní zástupci této čeledi sice již nedosahovali velikosti Meganeury monyi, jejíž první fosílie byla objevena v uhelných vrstvách u obce Commentry ve střední Francii okolo roku 1880, ale i tak představovali létající hmyzí obry své doby. Mezi ně patří například Bohemiatupus elegans, která byla nalezena u nás na Plzeňsku ve vrstvách kladenského souvrství. Vážka Bohemiatupus elegans dosahovala rozpětí křídel až 52 cm.

Vývoj obřího hmyzu neustal ani po masovém permském vymírání na přelomu prvohor a druhohor. V jurských a křídových vrstvách v Číně a Kazachstánu byly objeveny otisky zástupců ze skupiny Neuroptera, síťokřídlých. Kresby na křídlech tohoto hmyzu se již patrně začínaly podobat kresbám na křídlech motýlů (tyto objevy umožňuje skenovací a transmisní elektronová mikroskopie), kteří se objevují na scéně až o něco později. Asi za 40 miliónů let v období pozdní křídy před 80 až 70 milióny let. Pravděpodobně s objevením se dnes již vyhynulých benetitů, nejstarších kvetoucích rostlin. Jejich pyl a nektar byl potravou pro tento hmyz.

Pro badatele byly snad ještě zajímavější objevy nových druhů termitů a mravenců z období křídy. Ty poskytly první doklady existence hmyzu žijícího v koloniích. Nejstarší zástupci tohoto hmyzu byli objeveni v jantaru z Myanmaru starém asi 99 miliónů let. Paleontologové ale předpokládají, že sociální chování u hmyzu vzniklo již v období jury někdy před 160 až 150 milióny lety. A pravděpodobně u termitů. Dnes paleontologové znají šest různých druhů termitů, včetně nově objevených druhů Krishnatermes yoddha a Gigantotermes rex. Tyto druhy již byly rozděleny do tří kast - na dělníky, vojáky a královnu. Tehdejší termití vojáci dorůstali délky až 25 mm, přičemž polovina délky těla připadala na hlavu s velice silnými kusadly.

Ve vývoji hmyzu nebylo zlomovým jen objevení se hmyzu se sociálním chováním. Dalším takovým zlomem ve vývoji bylo objevení se první linie parazitického hmyzu. První parazitické druhy hmyzu se začínají objevovat ve středních druhohorách během střední jury až rané křídy. Vznik parazitického hmyzu představoval významnou událost ve vývoji hmyzu na Zemi a podstatnou změnu potravního řetězce.

Velice zajímavým je zjištění, že druhohorní hmyz byl již velice pestře zbarven. Tyto objevy umožňují nové analytické metody. Barevnost byla prokázána u fosilizovaného hmyzu (v jantaru) tří řádů - brouků (Coleoptera), dvoukřídlých (Diptera) a blanokřídlých (Hymenoptera). Většina tohoto fosilizovaného hmyzu je jasně zbarvená po celém těle a nebo má zbarvená jen některé části těla. V silném odraženém světle, zejména při pozorování na černém pozadí, vykazuje zářivě zelené, modré, modrozelené, žlutozelené a občas i fialové a nebo kovové barvy. Barevné mimikry a kamufláž hmyzu byla důsledkem diverzifikace a změn potravních řetězců.

V závěru nám ještě zbývá zodpovědět otázku, kdy se na Zemi objevuje první hmyz? Dnešní poznatky hovoří o tom, že hmyz se na naší planetě objevuje poprvé někdy před asi 480 milióny lety společně s prvními suchozemskými rostlinami.

Zřetelným předělem ve vývoji hmyzu je masové vymírání na konci permu. Tehdy došlo k postupnému obratu ve vývoji dvou odlišných evolučních linií entomofauny. Zatímco v paleozoiku dominovala linie paleozoická, po permském masovém vymírání začala někdy na počátku druhohor převažovat moderní hmyzí linie. Druhým z předělů ve vývoji hmyzu pak byla dominance linie Holometabola. Holometabola, hmyz s proměnou dokonalou (dnes asi 95 % druhů), se již sice objevuje v období karbonu, dominovat však začíná až v polovině druhohor.

Dnešní znalosti paleozoického a mezozoického hmyzu jsou sice mnohem bohatší, než znalosti někdy před 50 lety, přesto jsou stále více méně kusé. Fosilní záznam hmyzu totiž obsahuje velké časové, geografické i taxonomické mezery. Mezery mnohem větší, než je tomu u obratlovců a nebo mořských bezobratlých. Což je dáno měkkými a tudíž špatně fosilizujícími těly hmyzu. Před vědci tak nadále zůstává ještě ohromné množství práce a spousta dozajista i velice překvapivých objevů.

Použité zdroje

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.