Těšení se na Vánoce vám zpříjemní Naše příroda 6/2025, nové číslo časopisu o naší přírodě

Obsah čísla 6/2025

• Zaostřeno na vetřelce - terestričtí savci / Alena Říhová
• Ty české rybníky jsou stříbro slité - 2. část / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Noční motýli v Česku - 5 nejzajímavějších druhů / Zdeněk Jagielski
• Zamrzlým údolím Bystřice / Martin Janoška
• Čapí punkáči / Tomáš Grim
• Jaspisy a acháty: malby ukryté v podkrkonošských melafyrech / Lukáš Zahradníček
• Rozmanité "střechy" České tabule / Jan Vítek
• Přírodovědná abeceda - E / Monika Tošenovská
• Vyhodnocení fotosoutěže

Zaostřeno na vetřelce - terestričtí savci

V tomto díle invazního seriálu se zaměříme na vybrané druhy nepůvodních suchozemských savců, jejichž jména dnes rezonují nejen mezi ochranáři přírody - a to na jelena siku a mývala severního. Zmíníme ale i daňka či psíka mývalovitého…

Zamrzlým údolím Bystřice

Bystřice je jedna z řek, která odvodňuje náhorní pláně Nízkého Jeseníku. Pramení nedaleko nejvyšší hory Slunečná (800 m), teče na jih a postupně se zařezává do krajiny, meandruje a vytváří hluboké údolí se strmými zalesněnými a skalnatými svahy. Jakmile Bystřice opustí Nízký Jeseník a octne se v hanácké rovině, stáčí svůj tok na západ a po 56 km se vlévá přímo v centru Olomouce z levé strany do Moravy. Putování podél řeky ať už pěšky, nebo na kole je pro Olomoučáky oblíbenou výletní destinací, přespolní však tuto oblast příliš neznají.

Jaspisy a acháty: malby ukryté v podkrkonošských melafyrech

Vznik hornin z období permu souvisí s rozsáhlými horotvornými procesy a následnou vulkanickou aktivitou. Abychom porozuměli jejich původu, musíme se vrátit o více než 300 milionů let zpět, kdy se území dnešní České republiky nacházelo poblíž rovníku. V této době došlo ke střetu dvou obřích pevninských celků - jižní Gondwany a severní Laurussie. Výsledkem bylo mohutné vrásnění, které dalo vzniknout rozsáhlému variskému pohoří. Jeho pozůstatkem je dnešní Český masiv.

Po těchto dramatických událostech se začaly formovat mezihorské pánve, ohraničené zlomy. Jednou z nich byla i pánev Podkrkonošská, do níž se z okolních hor rychle ukládal klastický materiál. Později, přibližně před 260 miliony let, se oblast stala dějištěm intenzivní sopečné činnosti. Z hlubin Země se vyvalily obrovské proudy lávy bohaté na plyny. Vznikly tak horniny známé jako melafyry, někdy označované jako mandlovce. Tyto lávové výlevy utuhly v rámci Podkrkonošské pánve a byly následně deformovány tektonickými pohyby, které pokračovaly i po skončení vulkanické aktivity.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.