Odpočívejte s Naší přírodou<, letní časopis/h1>

Letní číslo časopisu o přírodě č. 4

Léto je v plném proudu, dovolenkujeme a odpočíváme (nebo bychom alespoň měli…) a je více času na čtení. A co jsme pro vás připravili do 4. letošní Naší přírody? Je toho zase spousta - třetí díl seriálu o všem, co nám roste na polích, něco o "lumpačení" kukaček, s krtkem se zavrtáme pod zem, připomeneme něco poučení, jak se chovat - či spíše nechovat v přírodě a na výlet vás pozveme například k vyhlídkám na Labe, ke Strašovskému rybníku či do Krkonoš. Tak krásné letní čtení.

Obsah čísla 4/2021

• Velké, širé, rodné lány III / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Pozor na "zlotřilé lumpajznice"! / Tomáš Grim
• Jak přežívá jasoň dymnivkový v pohraniční oblasti lyžařského střediska v Javorníkách / Miroslav Kulfan
• Život krtka se odehrává pod zemí / Jaromír Zumr
• Nejkrásnější vyhlídky na Labe / Martin Janoška
• Strašovský rybník / Martin Kohoutek
• Mágia slovenských miest vol. 2 / Michal Hertlík
• Krkonošské doly, jámy a kotle / Jan Vítek
• Tůně u Hajské / Jan Moravec
• Nejen víkendy na pomoc přírodě / Jan Moravec
• Do přírody ohleduplně 3 / Tomáš Růžička
• Fascinující roční období - podzim / Monika Tošenovská
• Sparťanská výchova lysek a slípek / Alena Říhová
• Jeřábi v polském národním parku Ujscie Warty / Jan Kusolits

Velké, širé, rodné lány 3

Již v mladší době kamenné, v době tzv. neolitické revoluce, kdy lidé zvolna opouštěli nomádský způsob života a usazovali se na místech vhodných pro pěstování rostlin, působily prvním zemědělcům značné problémy plevele. Dokonce takové, že v období žárového hospodaření, kdy se půda pro pěstování rostlin získávala vyklučením a vypálením původního porostu, museli zemědělci přibližně po 10-15 letech opustit svá zaplevelená políčka s vyčerpanou půdou a přestěhovat svou osadu na jiné místo. To se několikrát opakovalo, až se asi po půl století vrátili na původní stanoviště, kde půda mezitím zregenerovala, získala zpět svou úrodnost. Boj s plevelnými rostlinami tím však nekončil a vlastně pokračuje až do dnešních dnů.

Pozor na "zlotřilé lumpajznice"!

Tak už se nám zase množí případy nálezů mladých "kukaček". Tedy ptačích mláďat všemožných druhů, které laikové mylně považují za mládě našeho jediného hnízdního parazita. Kukačka nápadností a snadnou rozpoznatelností svého hlasu vzbuzuje dojem všudypřítomnosti. Ale potkat kukaččí mládě je vzácná událost. Může to být i životní zážitek. Pokud si jej nenecháte pro sebe, můžete přispět k poznání jedinečného a tajemného života kukačky.

Nejkrásnější vyhlídky na Labe

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.