Naše příroda už po padesáté

Nové číslo časopisu

Už 100 měsíců uběhlo od vydání 1. čísla Naší přírody a tím pádem právě vychází 50. číslo. Dozvíte se v něm zajímavé informace o housenkách a housenicích a také jaký je mezi nimi vlastně rozdíl, jaké bahňáky můžete vidět u našich rybníků a mokřin, jaká je situace ohledně chráněných brouků, zda máme šanci potkat v našich končinách kočku divokou, jak co nejlépe nafotit houby a pak si ze svých fotek udělat fotoknihu, ale také tipy na výlety, např. do Českého středohoří či k Lechovu kamenu.

Můžete s námi i soutěžit - na oslavu 50. čísla jsme na našich stránkách www.nasepriroda.cz připravili soutěž o 50 ročních předplatných, tak to nepropásněte. Přejeme hezké prázdniny a příjemné čtení…

Obsah čísla 4/16

• Housenky a housenice / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Chránění brouci mění i drží pozice / Mladen Kaděra
• Rýpnou si a táhnou dál / Alena Říhová
• Čelnice Tetanops myopina - moucha z doby ledové ve Slezsku / Jindřich Roháček
• Nejistý návrat mourovaté krásky / Denisa Mikešová
• Stříbrné stužky pod střechou Evropy / Jan Vítek
• Tajemství vody / Romana Pálková, Monika Tošenovská
• Trním a houštím na nejkrásnější kopce Českého středohoří / Martin Janoška
• Od Lechova kamene k Libušině jezírku / Jakub Hloušek
• Bivak v zaniklé vsi / Jan Moravec
• Fotografujeme houby / Jaromír Zumr
• Fotokniha plná přírody / Fokapo
• Kdepak kojí holubi? / Alena Říhová
• Druhohory - Země pod nadvládou dinosaurů / Lukáš Kukal
• Školní "kecy" aneb Život s ploutví / Marek Velechovský
• Poznáváme naše hřibovité houby: hřib šedorůžový / Michal Mikšík

Čtěte také:Vychází 3. číslo Naší přírody

Housenky a housenice

Také jste někdy uvažovali, proč zoologové říkají některým housenkám housenky, a jiným, na první pohled stejným, housenice? Odpověď je vlastně docela jednoduchá a dala by se vyřídit několika slovy - housenky jsou larvy motýlů, zatímco housenice jsou larvy blanokřídlého hmyzu z podřádu širopasých. Larvy obou skupin jsou však tak zajímavé, že stojí za to prohlédnout si je trochu blíže.

Rýpnou si a táhnou dál

Milují především bahnité mělčiny a tak se, na rozdíl od většiny z nás, radují z vydatných sezónních dešťů. Ty kvapem přeplňují koryta potoků i řek, nezkrotná voda se rozlévá po krajině a rázem ji proměňuje v soustavu bahnisek a obřích kaluží. Právě v nich se početná hejna bahňáků mnoha druhů hodiny a hodiny nimrají, šťourají a rýpou. Hemží se tu jeden přes druhého, dokud svá bříška nenaplní. Pak zase táhnou dál.

Čelnice Tetanops myopina - moucha z doby ledové ve Slezsku

Čelnice (Otitinae) jsou podčeledí čeledi doličnatkovitých (Ulidiidae). Jde o drobné až dosti velké (2,5 - 11 mm), většinou poměrně nápadné a pestré (skvrnité, pruhované) akalyptrátní mouchy, často se skvrnitými nebo páskovanými křídly. V České republice je fauna této skupiny poměrně dobře prozkoumaná.

Dosud zde bylo známo 22 druhů čelnic; většina z nich je teplomilných a řada patří k druhům vzácným. Dva druhy (Herina germinationis a H. paludum žijící na mokřadech) jsou u nás považovány za ohrožené a další dva (stepní Cephalia rufipes a lesní Otites rivularis) za kriticky ohrožené. Proto je nález každého dalšího druhu čelnice nového pro naši faunu překvapivý.

Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…