Přivítejte jaro s Naší přírodou č. 2/2024

Vybíráme z obsahu nového čísla časopisu

Jaro je tu, tak honem hurá ven pozorovat probouzející se přírodu. S 2. číslem Naší přírody se přidáme a zavedeme vás například za rehkem domácím, což je pro letošek pták roku, za krásnými zlatěnkami, k rybníku, za volavkami, ale také poradíme, jak se chovat při setkání s medvědem. Na výlet vás pozveme za našimi sopkami či do Vojenského újezdu Libavá, kam je vždy jednou v roce, na 1. máje, povolen vstup veřejnosti.

Obsah čísla 2/2024

• Rehek domácí ptačím králem / Alena Říhová
• Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá… / Rostislav Poláček
• Co dělat, potkáme-li ve volné přírodě medvěda? / Zdeněk Jagielski
• Přírodopis na zdech / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Kamenné dědictví sopek / Jan Vítek
• Nezapomenutelná oslava příchodu jara v opavském Slezsku / Jakub Hloušek
• Proměny Vojenského újezdu Libavá / Martin Janoška
• "Podivnosti" aneb "Co se to tu stalo?" 2 / Monika Tošenovská
• Jaro u rybníka / Jaromír Zumr
• Od vajíčka po první let / Denisa Mikešová
• Překvapení u vody / Roman Najbert

Rehek domácí ptačím králem

Jistě už víte, že letošním ptákem roku se stal rehek domácí. Tentokrát si ornitologové pospíšili a ptačího krále inaugurovali už loni v prosinci. A zdaleka ne náhodou. Původně přísně tažný pták u nás totiž nově místy přezimuje. Patří k opeřencům, jež v důsledku změny klimatu mění své migrační chování. A abychom se dozvěděli kdy, kde a kolik rehků u nás na zimu zůstává, začali jej ornitologové v posledních letech monitorovat. Zprvu jen na Brněnsku, letos však ČSO vyzvala ke spolupráci při celostátním mapování rehků širokou veřejnost v rámci kampaně "Rehci v zimě". Pojďme se s rehky blíže seznámit a přidejme se k jejich pozorovatelům.

Proměny Vojenského újezdu Libavá

Nepřístupná, lesy obestřená náhorní plošina zahalená tajemstvím zapomenutých pověstí a příběhů mě jako magnet odjakživa vábila a přitahovala. Pocházel odtamtud jeden z mých pradědů a babička tam měla bratrance a sestřenice, které po válce již nikdy nespatřila. Když jsem v roce 1991 zavítal na zakázané území Libavé poprvé, splnil se mi jeden z životních snů. Od té doby neopomenu žádnou příležitost znovu na Libavé prožít neodolatelné objevitelské vzrušení při toulkách tímto tajuplným krajem.

Štěstí! Co je štěstí? muška jenom zlatá…

…to je počátek z básně Adolfa Heyduka (1835-1923, český básník, představitel Májovců), kterou známe například i v podáni nezapomenutelných J. Marvana a L. Peška z černobílého filmu Škola základ života (1938). Ale jakou zlatou mušku měl básník vlastně na mysli? Možná právě tu, která má "zlato" přímo ve svém jménu. Zlatušku či zlatěnku.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.