Muchomůrka červená (Amanita muscaria), slov. muchotrávka červenáMuchomůrka červená (Amanita muscaria; L. et Fr.) - jedovatá kráska s červeným kloboukem25.11.2019 | Otakar Brandos
Muchomůrka červená (Amanita muscaria), slovensky muchotrávka červená, patří k nejkrásnějším houbám, které rostou v našich krajích. Přestože je muchomůrka červená jakýmsi symbolem jedovatých hub u nás, ve skutečnosti je tato z muchomůrek jen mírně jedovatá a v minulosti se výtažek z ní využíval pro výrazné psychotropní účinky. Výtažek z muchomůrky červené totiž způsobuje poruchy vědomí a halucinace a dodnes je využívána šamany na Sibiři národů jako jsou Čukčové nebo Korjakové. |
|
Klobouk muchomůrky červené, která patří do čeledi štítovkovité (Pluteaceae) a rodu muchomůrka (Amanita), dosahuje v průměru 100 až 200 m. Klobouk má šarlatově červenou až karmínově červenou barvu a je pokrytý bílými soustředně uspořádanými skvrnami (strupy). Mladé houby mají klobouk krásně kulovitý, později poloklenutý a nestarších hub plochý a na okraji rýhovaný. Naspodu klobouku jsou radiálně řazené lupeny bílé až krémově žluté barvy. Nožka (třeň) této stopkovýtrusé houby je 80 až 200 mm dlouhá s nápadným prstencem. V průměru má 10 až 35 mm. Zakončen je hrotovitou hlízou. Dužina muchomůrky červené je bílá, pod pokožkou klobouku zlatožlutá nevýrazné vůně. S muchomůrkou červenou se můžeme setkat v našich lesích od července až do listopadu. Místy bývá velice hojná. Nejraději má jehličnaté a smíšené lesy, méně hojná je v listnatých lesích. Objevuje se v lesích od nížin až po horské oblasti, často ji nacházím ve výškách nad 1 000 metrů nad mořem, na Slovensku a v Rumunsku občas až okolo 1 500 metrů nad mořem. Otrava se projeví do tří hodin po požití zvracením, bolestí hlavy a rozšířenými zorničkami. Otrava, kterou mají na svědomí heterocyklické látky muscimol a kyselina ibotenová, není obvykle smrtelná, postižený se prospí a do druhého dne je v pořádku. Účinek je tedy podobný, jako při intoxikaci alkoholem. Jen není tlumivý, ale naopak vzrušivý. Pozn.: Někteří autoři, jak uvádí např. Aurel Dermek ve svém Atlasu našich hub (Obzor, 1979), považují podobnou muchomůrku královskou (Amanita regalis) za hnědou odrůdu muchomůrky červené. |