Medvěd hnědý (Ursus arctos), slovensky medveď hnedý. Šelmy v ČeskuMedvěd hnědý (Ursus arctos; Linné, 1758), šelmy (Carnivora)16.4.2012 | Otakar Brandos
Medvěd hnědý (Ursus arctos), slovensky medveď hnedý, je největší volně žijící šelmou v lesích Karpat. Ať již na Slovensku, na Ukrajině či v Rumunsku. A v posledních desetiletích se medvěd hnědý z čeledi medvědovití (Ursidae) opětovně objevuje i na území ČR. Konkrétně na Moravě v Moravskoslezských Beskydech a přilehlých pohořích, v Bílých Karpatech a dokonce i na Ostravsku či Hodonínsku. Setkání s medvědem hnědým je však spíše výjimečné. |
||||||||||||||||||||
Podle posledních sčítání medvědů, která jsou ale zatížena jistou statistickou chybou, žije na území Slovenska ve volné přírodě asi 1 500 medvědů hnědých, ale počet může být poněkud vyšší, neboť všechny metody sčítání jsou zatíženy nepřesnostmi. K tomuto údaji se ale přiklání i řada odborníků zabývajících se medvědy. V odborné literatuře se můžeme setkávat s údaji o počtech od 600 po 1 100 (výjimečně až 1 500 ks) volně žijících medvědů. Ten poslední údaj ale považuji za trochu přestřelený a spíše za údaj myslivecké lobby, která má zcela jiné zájmy, než ochranáři. Na území ČR jsou to jen jednotlivci, kteří se sem zatoulají ze sousedního Slovenska. Počty medvědů v Karpatech, přibližné odhady
Slovensko a Českou republiku bychom tedy měli. V Rumunsku, na které připadlo přes polovinu z rozlohy Karpat, pak zoologové uvádějí okolo 5 000 ks (nověji 6 000) volně žijících medvědů. Možná se nyní děsíte, ale není proč, rumunské Karpaty zaujímají z celkové rozlohy Karpat 55 %, takže průměrná hustota medvědí populace v Rumunsku je podobná jako na Slovensku, které si z Karpat "ukouslo" 17 % rozlohy. No a kolikrát jste na Slovensku potkali medvěda? Většina asi ani jednou… Největší nejasnosti panují okolo ukrajinských Karpat (11 % z celkové rozlohy Karpat), u kterých se uvádí 300 - 1 000 ks medvědů. V Karpatech se tak ve volné přírodě pohybuje okolo 7 000 až 8 000 ks medvědů hnědých. Což se sice zdá jako vysoké číslo, ale vezmeme-li do úvahy celkovou rozlohu Karpat (asi 209 526 km2), pak nám jeden medvěd vychází na 30 km2. Čtěte také: S medvědy v zádech (2), jak se chovat při setkání s medvědem V některých oblastech se medvědí nevyskytují, v jiných je jich zase více, než kolik činí průměr (například Tatry, Velká Fatra či Muránska planina na Slovensku a nebo Retezat, Vilcan či Fagaraš v Rumunsku aj.). Medvědi se do Beskyd vrátili, teprve když v 70. letech 20. století rostla slovenská populace této šelmy; ojedinělé potulky jednotlivých zvířat však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Roku 1963 bylo zaznamenáno pozorování několika osob, které viděly medvěda v časných ranních hodinách u železniční stanice ve Velké nad Veličkou na úpatí Bílých Karpat. Beskydy medvědi od té doby začali navštěvovat pravidelně; byly zde nalezeny i zimní brlohy a pozorovány i medvědice s medvíďaty, i když konkrétní důkazy o rozmnožování medvědů u nás zatím chybí. Z Moravy je známo i několik případů, kdy se mladí jedinci zatoulali i daleko od beskydských hor např. do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu, do Oderských vrchů či na Ostravsko… Průměrná hmotnost medvěda činí 150 až 200 kilogramů, ale ty nejstatnější kusy mohou dosáhnout hmotnosti až 360 kilogramů. Své konečné velikosti medvěd dorůstá až v 10. roce života. Medvěd hnědý žije v lesích, ve kterých nachází dostatek potravy, ale občas vystupuje i do těch nejvyšších partií Karpat. Přednost ale dává především smíšeným a jehličnatým lesům ve výškách mezi 700 a 1 500 metry nad mořem. Je všežravec, takže vedle masa tvoří velkou část jeho jídelníčku lesní plody, bobule, bukvice, občas si pochutná na hmyzu, ale v době nouze nepohrdne ani kadávery (zdechlinami). Medvěd obývá určité teritorium (100 - 400 km2), při početnějších populacích a dostatku potravy si vystačí s 20 až 60 km2. Své teritorium si značí záhryzy a nebo zádrapy na kmenech stromů. Na zimu se pak ukládá k zimnímu spánku, avšak patří k nepravým zimním spáčům (narozdíl například od svišťů), takže jeho tělesná teplota klesá jen nepatrně a během zimy může několikrát procitnout. To se pak celý rozmrzelý toulá po kraji a hledá něco k snědku. Spotřeba kyslíku během nepravého zimního spánku klesá asi o polovinu a tepová frekvence dokonce o 3/4. Délka zimního spánku medvěda může dosáhnout až 120 dní. Medvědi si své brlohy vystýlají větvičkami, mechem či suchou trávou. Především březí samice, neboť v době největších mrazů, v lednu a v únoru, se v brlozích rodí mláďata. Obvykle medvědice vrhne jedno nebo dvě. V místech s dostatkem potravy může vrhnout až čtyři mláďata. Zpočátku jsou mláďata zcela odkázána na matku, neboť jejich hmotnost dosahuje pouhého půl kilogramu. Rostou však velice rychle, takže již v dubnu je můžeme vidět, jak se s matkou potulují po lese, obvykle v blízkosti brlohu, kterým může být nejen jeskyňka, ale i obyčejná díra ve stráni a nebo jen velká hromada chrastí. Malí medvědi jsou samostatní ve věku 8 až 10 měsíců, avšak své matky se často drží i dva roky. Medvěd hnědý se může dožívat až 55 let. Setkání s medvědem ve volné přírodě je jen nahodilé, neboť medvěd má vynikající sluch a čich, díky nímž většinou zaregistruje člověka již z dálky a včas se stáhne do ústraní. Zrak je již méně dokonalý, ba bylo by možno říci, že zrak má docela slabý. Hnědý, asi 280 kilo těžký, macek se na mě valí s ohromující rychlostí. A to běží do kopce! Rychle přemítám co teď. Na strom? Nemožné. Utéct? Rovněž nemožné. Švihnout sebou na zem? Možné, ale asi málo účinné. Tak se sním pokusím nějak dohodnout. Ne jako jeden z vojáčků na stráží ve filmu Černí baroni, který by se s imperialistickým hrdlořezem nějak domluvil, ale prostě se pokusím mu ten útok nějak rozmluvit… Ne, to není úvod z nějakého nejapného filmu, ale skutečná příhoda. Konec konců jsem o ni psal v jednom z úvodníku v tištěném časopise Treking. Stalo se v ukrajinských Karpatech, pod Nehrovcem (1 709 m) na polonině Piškoňa « V případě setkání s medvědem existuje spousta doporučení, co dělat, ale většinou jsou všechny rady na jednu věc. Slyšel jsem dokonce takové perličky, že má člověk utíkat z kopce, neboť medvěd má krátké přední nohy a špatně se mu dolů běží. No. Viděl jsem medvěda běžet jak do kopce, tak i z kopce…, a nedovedu si představit, že bych mu utekl. Takovou rychlost by mohl vyvinout jedině Rambo anebo Superman, pohádkové to bytosti. Asi nejlepší ochranou je přece jen plácnout sebou na zem a dělat "mrtvého brouka", a nebo vylézt na strom. Různé útěkové metody jsou nesmyslné, neboť medvěd dokáže běžet rychlostí až 45 km/h, kdežto člověk tak kolem 30 km/h. Pokud to jde, tak se v případě setkání s medvědem snažte vycouvat, vyvarovat se všech prudkých a trhaných pohybů, ať medvěda nevydráždíte. Při jednom takovém nečekaném setkání se mi osvědčilo mluvit klidným hlubokým hlasem, ale tehdy byl samotářský medvěd asi spíše znuděný, než aby mu vadila moje přítomnost. Při několika dalších setkáních medvědi vždy utekli, pouze jednou medvědice (která chránila svá mláďata) zaujala výhrůžný postoj, ale nakonec také utekla. Případy, kdy medvěd napadne člověka, jsou velice vzácné a člověk si je spíše způsobí vlastní neopatrností, než že by byly způsobeny agresivitou medvěda. Informace o tom, jak se chovat při setkání s medvědem, naleznete i na tomto webu v samostatných článcích. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
četl, prý mají zmizení medvěda (-ů) na svědomí pytláci a hnutí Duha za jejich dopadení mělo vypsat odměnu. Věřím, že kolegové z Vlčích hlídek v dohledné době o tom na Trekingu něco napíší.
Další související články:+ S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem+ S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Medvěd? Na Slovensku 1 200, v Evropě až 50 000 kusů! Rozšíření medvěda… + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Medvěd je (skoro) vegetarián! Panika šířená médii není na místě + Je setkání s vlkem nebo rysem nebezpečné? + Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché |
|