Mamuti, glaciály a interglaciály, Milutin Milankovič versus dogma globálního oteplování

Nejinak tomu bylo s živočichy a nebo klimatem. Vládu prvohorních obojživelníků a obřích, krokodýlům podobných, plazů převzala v druhohorách jiná úspěšná skupina plazů - dinosauři. Avšak i ti odešli po 134 miliónech let kralování na planetě do zapomenutí. To po dopadu planetky před asi 66 milióny lety. Dinosauři tehdy po globální katastrofě uvolnili místo dnešním vládcům planety - savcům.

Ruku v ruce s tím se měnilo i klima. Nejen z důvodů změny postavení kontinentů a s tím souvisejících změn oceánských proudů co by nezanedbatelného termohalinního výměníku, ale i z důvodů neustálých změn sklonu a směrování zemské osy a tudíž distribuce slunečního záření na planetě. A to pomíjíme možné změny svítivosti samotného Slunce, "motoru" všeho živého v naší Sluneční soustavě.

Ve čtvrtohorách (kvartér, nejmladší část kenozoika) proběhly zásadní změny klimatu. Opakovaně. Jen za posledních asi 2,6 miliónů let došlo k opakovanému střídání velice chladného a relativně mnohem teplejšího podnebí. S jedním z možných vysvětlení příčin cyklických změn klimatu přišel již v první polovině 20. století Milutin Milankovič (1879 - 1958), jugoslávský geofyzik srbské národnosti. Ten si všiml možné souvislosti změn výstřednosti (excentricity) zemské oběžné dráhy (s periodou asi 100 000 let) a změn sklonu zemské osy v rozmezí 22,1 - 24,5 ° (s periodou asi 40 000 let). Vidí příčiny jinde než jen v množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Čtvrtohory jsou typické střídáním chladného a teplejšího počasí. Poslední čtyři doby ledové (glaciály) zvané günz, mindel, riss a würm však byly jen jedněmi z mnoha dob ledových. Někteří badatelé hovoří až o 50 dobách ledových. Nicméně tyto poslední čtyři doby ledové měly zásadní vliv na utváření naší krajiny i na druhovou skladbu flóry a fauny. Poslední doba ledová, würm, která následovala po poměrně teplém eemském interglaciálu trvajícím asi 15 000 let, byla poměrně dlouhá, trvala asi 100 000 let.

Avšak ani toto období nebylo souvislou periodou chladu, bylo přerušováno krátkými a mnohem teplejšími meziobdobími (interstadiály). Klima bylo v posledním glaciálu velice nestabilní, výzkumníci dnes znají asi 20 tzv. Dansgaard-Oeschgerových událostí, tedy period výraznějšího oteplení, kdy teploty mohly dosahovat až dnešních hodnot. Chladnější období posledního glaciálu vědci označují jako stadiály či Heinrichovy události.

Ruku v ruce se změnami klimatu a rozšiřováním (nebo naopak ubýváním) kontinentálních a horských ledovců se měnila skladba flóry a fauny. Tak zatímco v třetihorách bylo rostlinstvo střední Evropy tropické či subtropické (magnólie, fíkovníky, oleandry či palmy), v dobách ledových, ve čtvrtohorách, mělo charakter severské tundry či lesotundry, v nížinách pak charakter stepí. Pouze v chráněných nikách a říčních údolích mohly růst lesy. Dnešní skladba středoevropské flóry a fauny je tedy dílem "okamžiku", posledních asi 14 000 let!

Mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi a další zástupci čtvrtohorní megafauny se po českých pláních procházeli ještě nedávno. Na konci doby ledové. Zmizeli ale stejně rychle jako kontinentální ledovec v Ostravské pánvi, Moravské bráně, Žulovské pahorkatině či ve Šluknovském výběžku či horské ledovce v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku, v Krkonoších či na Šumavě. Nedokázali se adaptovat na změněné životní a klimatické podmínky a vyhynuli.

Při pohledu na tyto rychlé změny klimatu, složení flóry a fauny tak vyznívají dnešní mantry "válečníků" s klimatem doslova směšně. Ono by to i směšné bylo, kdyby se tento boj s klimatem a poroučení větru a dešti nepřetavilo v agendu "gryndýlu", která táhne ekonomiku Evropy a životní úroveň jejich obyvatel ke dnu. Za nepochopitelného tleskání mnoha z nich. Ohánění se "shodou vědců" neobstojí v souboji v souboji s řadou poznatků jak novějšího, tak i staršího data.

Podívejme se na tezi "vědci se shodují". Je zcela falešná. Pravdivou by byla teze, že někteří vědci se shodují. Ti "někteří vědci" patří do kategorie takzvaných grantových vědců. Ti jsou živi ne z nových objevů a přínosů pro vědu či průmysl, nýbrž z grantů. A víte jak je to s rčením "čí chleba jíš, toho píseň…" Vždyť ještě docela nedávno se "vědci" shodovali, že Země je placatá a středem vesmíru. Když se tuto tezi pokusil nabourat Giordano Bruno (1548 - 1600), skončil 17. února 1600 na Náměstí květin (Campo de´Fiori) v Římě na hranici. Byl upálen jako kacíř a jeho popel byl vysypán do Tibery.

Dnešní "kacíři" sice nejsou upalování na hranicích, ale končí mnohdy exkomunikováni a elektronicky vaporizováni. Tak trochu po "vzoru" slavného toskánského astronoma Galilea Galilei (1564 - 1642), který za svou "herezi" sice neskončil v plamenech na hranici, ale závěr svého života strávil v domácím vězení. To "díky" rozepři s tehdejším papežem Urbanem VIII. Avšak jak ani tehdejší "vědci" (církev) nedokázali, tak ani dnešní "inkviziční soudy" nemohou pravdu umlčet. Země nebyla, není a ani nikdy nebude středem vesmíru. Tak jako jsme nedokázali a ani v současné době nedokážeme "řídit" klima. I přes četné proklamace Evropské komise a grantových vědců. Ano, snad nikdo nezpochybňuje, že se klima mění, v některých oblastech výrazně, ale stále méně dynamicky, než třeba na konci doby ledové. Jen příčiny mohou být jiné, než ty "gryndýlové".

Jen si vzpomeňte, jak letos na jaře klimatologové (meteorologové) hlásali, že zažijeme nejteplejší léto v historii. Že shoříme. Během chladného a deštivého léta pak prohlašovali bez sebemenšího uzardění, že zažijeme nejteplejší podzim v historii. No a během tohoto chladného podzimu zase prohlašují, opět bez uzardění, že zažijeme nejchladnější zimu v historii, protože polární tryskový proud… No uvidíme. Uvidíme na jaře 2026. Osobně to ale vidím tak padesát na padesát. I bez velice štědrých grantů… Neměli byste nějakou další předpověď? Nevěřím totiž vědcům, kteří činí předpovědi události na desetiletí dopředu a přitom se netrefí ani na měsíce v předpovědích do budoucna…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.