Drobné květy připomínající květy šeříku jsou růžové, růžově fialové nebo zřídka bílé rostou nahloučené v chudých postranních svazcích na koncích větviček. Spolu s listy. Jsou přisedlé a 5 až 10 mm dlouhé. Okvětí tvoří dlouhá trubka se čtyřmi ploše rozloženými cípy na konci. Květy omamně voní, takže se lýkovec často vysazoval v zahradách.
Svrchní semeník se za plodu (červen a červenec) mění ve šťavnatou, dužnatou peckovici ohnivě červené barvy. Bobule doslova lákají ke snědku, avšak pozor - jsou prudce jedovaté. Jak pro člověka, tak pro většinu zvířat. Stejně jako celá rostlina, takže lýkovec jedovatý si své druhové jméno právem zaslouží. Již Karl Linné psal, že pouhých šest bobulí stačí k usmrcení vlka. U člověka a nebo některých zvířat vyvolávají silné zvracení a zánět střev. Pouhých 30 gramů sušených listů postačí k otravě koně…
Lýkovec jedovatý v našich podmínkách kvete obvykle v únoru a v březnu. Je-li chladná zima, může rozkvétat až v dubnu, naopak, je-li zima mírná, může rozkvétat již v prosinci nebo lednu. Přednost dává humózním půdám ve stinných i světlejších lesích. Od pahorkatin až po horské oblasti. U nás roste spíše roztroušeně, ale téměř po celém území. Areál rozšíření zahrnuje nejen celou Evropu (vyjma jižních částí a stepních oblastí Ukrajiny), ale i západní část Sibiře a Kavkaz.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.