Lilium martagon (lilie zlatohlavá). Flóra v ČR

Lilie zlatohlavá - zlatohlavá krasavice z lesa

Začátkem léta rozkvétá jedna z našich nejpůvabnějších rostlin - lilie zlatohlavá (Lilium martagon), slovensky ľalia zlatohlavá. Mnozí lidé, kteří se s ní setkají poprvé, mají dojem, že někomu "utekla" ze zahrádky, zdá se jim neuvěřitelné, že se jedná o divoce rostoucí druh. Snad je to tím, že setkání s ní je tak vzácné, svou roli tu určitě hraje i její nezvyklý, mimořádně nápadný vzhled.

Lilie u nás rostou všude a nikde. Jsou poměrně teplomilné, přesto vystupují i vysoko do hor. Milují světlo, ale v otevřené krajině je nenajdete. Daří se jim ve vlhkém prostředí, doma jsou však i v oblastech, kde je voda velice vzácná.

Poprvé jsem se s lilií setkala v pískovcové oblasti známé jako Polomené hory. Několik rostlin tu vykvetlo v malém cípu zarůstající lesní louky mezi hlubokými temnými stržemi a polem. Rok od roku jich tu ale rostlo méně - na zaplevelené a splachy z pole přehnojené loučce nakonec zvítězily kopřivy a bezinky a lilie zlatohlavé zmizely. Kam, to netuším. Od té doby jsem je na pískovcích nenašla.

Dnes, když chci viděl lilie, vypravím se v červnu na výlet do některého z krasů - Českého, Moravského… Ve světlých bukových a babykových lesích na vápencovém podkladě tuto přes metr vysokou bylinu s nápadnými, někdy až pěticentimetrovými květy najdu vždycky. Lilie totiž rostou ve stínu lesa, kde jim nehrozí, že slunce vysuší půdu a spálí podzemní cibulky. Protože však milují světlo a teplo, vybírají si lesy světlé, listnaté, s bohatým bylinným podrostem, který převyšují.

Přesto však nejsou vázané na vápenec, nerostou tedy jen v krasových oblastech. V naší republice je lze najít prakticky všude tam, kde jsou původní neznečištěné listnaté lesy. Najdete je proto na toulkách Křivoklátskem nebo Českým středohořím, rostou v Chřibech či v některých oblastech Beskyd, pravděpodobně se skrývají i kdesi v Českém ráji a přilehlém Kokočínsku (to jsou ony výše zmíněné pískovce), doma jsou i v Bílých Karpatech…

Lilie daly jméno celé čeledi liliovité - Liliaceae. Přestože je tato čeleď u nás zastoupena poměrně bohatě, málokdo si jejich zástupců všímá. Většina druhů má totiž drobné, nepříliš výrazné kvítky, často bíle nebo dokonce zeleně zbarvené. Nejznámějšími zástupci této skupiny jsou asi konvalinky, případně pstročky a kokoříky.

Turisté, kteří chodí začátkem léta po horách, pak určitě od vidění znají statnou, zeleně kvetoucí kýchavici bílou (Veratrum album), ale asi ne každý si ji spojuje s liliemi. Nápadně velkým barevným květům pravých lilií rodu Lilium se totiž na první pohled příliš nepodobají.

Lilie zlatohlavá ovšem není jediným zástupcem tohoto rodu u nás. V Jeseníkách či v Krkonoších roste náš druhý druh - ještě mnohem vzácnější a nápadnější, červeně kvetoucí lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum). Lilie cibulkonosná sice dává přednost otevřeným horským loukám, je ale tak vzácná, že setkání s ní je téměř nemožné. Vylučují to ostatně i místa, kde roste: dnes totiž není dost dobře možné toulat se v těchto horách, které jsou přísně chráněnými národními parky či rezervacemi, po loukách mimo značené cesty.