Poslední aktualizace: 11.1.2025 |
Treking > Příroda > Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) je karpatský subendemit z čeledi brukvovité (Brassicaceae)
Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) je karpatský subendemit z čeledi brukvovité (Brassicaceae)Kyčelnice žláznatá, karpatský subendemit7.2.2023 | Otakar Brandos
Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), syn. Cardamine glandulosa, Cardamine glandulifera, je karpatský subendemit z čeledi brukvovité (Brassicaceae). To značí, že se s tímto druhem setkáváme pouze na území Karpat. Kyčelnice žláznatá je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstá nevětvená lodyha vysoká obvykle 15 až 30 cm. ![]() Rostlina je zpravidla bez přízemních listů, které vyrůstají až po odkvětu, trojčetné lodyžní listy, ve spodní části žláznaté, jsou posazeny na řapíku a tvoří zdánlivý přeslen v horní části lodyhy. Kopinaté lístky jsou po okrajích nepravidelně pilovité, čepel postranních listů je asymetrická. Květ kyčelnice žláznaté má růžovou až fialovou barvu, vyrůstají po dvou až pěti, výjimečně i osmi v mírně převislém hroznu. Rostlina kvete poměrně brzy na jaře, u nás nejčastěji od dubna do května. Plodem je šešule s viditelným zobánkem, která obsahuje velká, lesklá semena tmavě hnědé barvy. U nás roste v Moravských Karpatech, poměrně hojně se objevuje například v Javorníkách. Především ve výše položených květnatých bučinách a jedlobučinách s dostatečně humózními a vlhčími půdami. Výjimečně se s kyčelnicí žláznatou můžeme setkat i v podmáčených lužních lesích na západním okraji Karpat. Třeba v povodí řeky Morava. V Čechách tuto rostlinu nenajdeme. Jde o stínomilný druh, který nemá rád přímé sluneční světlo. Roste na zásaditých i kyselých půdách. Zatímco ale na žule najdeme kyčelnici pouze v montánním vegetačním stupni, na vápencích vystupuje až k horní hranici lesa. Líbil se vám tento článek? |