Kousavec páskovaný (Rhagium sycophanta) je nápadně zbarvený brouk
z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae). Kousavec páskovaný má velice nízkou variabilitu,
při zběžném pohledu je možná záměna s kousavcem korovým (Rhagium inquisitor) nebo
s kousavcem hlodavým (Rhagium mordax). Základní zbarvení krovek kousavce páskovaného
je černé s červenožlutou až béžově hnědou kresbou.
Kousavec páskovaný je středně velký brouk dorůstající délky 17 až 26 mm. Na tesaříka má
nezvykle krátká tykadla a naopak úzká hlava je vybavena poměrně silnými kusadly. Po obou
stranách štítu se nachází silný trnovitý výběžek. V místě, od kterého se krovky plynule
zužují až k zadečku se nachází dvojice pásků krémové barvy.
Kousavec páskovaný je rozšířen v téměř celé Evropě, vyjma nejsevernějších částí a Britských
ostrovů, a v západní části Sibiře. U nás se nejčastěji objevuje v listnatých lesích nižších
a především teplých poloh, zpravidla od května do července / srpna. Předost dává doubravám.
Kousavci páskovaní za teplých a slunných dnů čile létají a usedají na pařezy či poražené
kmeny. Spatřit je ale můžeme i na květech bezu či na listech řady rostlin. Vývoj larev trvá
podle podmínek dva až tři roky. Larvy žijí nejčastěji na dubu, řidčeji i na dalších dřevinách
jako bříza, lípa, buk aj. Larvy žijí pod kůrou starých pařezů, pod kůrou padlých stromů.
Tedy v již mrtvém dřevě a nezpůsobují tak žádné škody na lesních porostech. Kuklí se pod
kůrou, někdy v zemi, přezimuje brouk.
Po roce 2000 politická garnitura v Rumunsku rozhodla, že lesy zkonfiskované
komunistickým režimem by měly být restituovány "in integrum", tedy "sakum-pikum" (zákony
o obnově vlastnických práv z let 2000 a 2005)
…
Za ta léta, kdy jsem pomalu kráčel islámským zeměpásem, jsem se
setkal s neobyčejnou pohostinností ze strany muslimů: pozvání na čaj nebo kávu nelze
spočítat, ba ani odhadnout, také pozvání ke společnému stolu bylo
…
Slunce je neustále se měnící hvězdou: občas je jeho povrch pokryt
množstvím temných slunečních skvrn, jindy je jeho tvář zcela prázdná, jen s hustou
sítí slunečních granulí. Podle kosmických standardů se naše Slunce
…
Poláci hornatému jihu Dolního Slezska říkají Sudety. A Sudety to
jsou mnohem opuštěnější než ty naše. Krajina je tu méně obydlená, hornatá, členitá
a krásná, příroda je zde taková divočejší. Procházíme vesnice s nepříliš
…
Hubble (HST) oslavil 30. výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem
Země. 24. dubna 1990 vynesl HST (Hubble Space Telescope) na oběžnou dráhu raketoplán
Discovery. O den později byl teleskop usazen na nízkou
…
Pohoří Lotru a Cindrel tvoří jižní část rumunského karpatského
oblouku. Od pohoří Šureánského na západě je odděluje klikaté údolí řeky Sebeš,
jižní hranici představuje řeka Lotru a východní řeka Olt, za kterou se již zvedá
…