Konipas horský (Motacilla cinerea) je jedním ze tří konipasů, kteří
u nás žijí. Konipas horský je trochu podobný konipasu lučnímu (Motacilla flava).
Nemá však olivově zelený hřbet, nýbrž šedý. Bříško i hrdlo konipasů horských jsou žlutavé,
samečci ve svatebním šatu však mají hrdlo černé. Samičky jsou zbarveny světleji, mláďata
konipasů jsou šedohnědá, vespod žlutavě hnědá.
Charakteristické "citt citt", či "cecece" "sisít" konipase horského se ozývá od prudce
tekoucích vodních toků se skalnatými břehy a balvanitým korytem. Nejen v horách, ale
i v nížinách. Druhové pojmenování tohoto druhu konipase tak není zcela výstižné. Konipas
horský dorůstá délky 17 až 20 cm. Nápadný je jeho dlouhý ocas, který je ještě delší než
u konipase bílého(Motacilla alba).
Rozšíření konipase horského je u nás značně ostrůvkovité. Stejně tak v celém areálu
jeho výskytu, který sahá od severní Afriky a západní Evropy až po Kamčatku a Japonsko.
Jde o částečně tažný druh, který zimuje v Africe nebo na jihu Itálie a Španělska.
Někteří jedinci však u nás zůstávají v prostředí nezamrzajících vod celoročně.
Konipas horský z čeledi konipasovití (Motacillidae) mívá během roku jednu,
v teplejších oblastech až dvě snůšky. První snůška se objevuje již na přelomu března
a dubna, druhá v období června až července. Své hnízdo si staví mezi kořeny, ve výklencích
či dutinách v blízkosti vodních toků, kde nachází dostatek potravy - hmyz. Ten z vodní
hladiny dokáže sesbírat v letu, další potravu hledá i na dně potůčků, u kterých jej můžeme
vidět brodit se až po bříško ve vodě.
Ve snůšce konipase horského bývá obvykle 4 až 6 nažloutlých červenohnědě kropenatých
vajíček. Inkubační doba je asi dva týdny. Hnízdo ze stébel, kořínků a listů a vystlané
zvířecí srstí staví sice jen samice (sameček pouze přináší stavební materiál), v sezení
na vejcích a v péči o drobotinu se ale střídají oba rodiče.
