Koniklec alpínský (Pulsatilla alpina), také koniklec bílý
(slovensky poniklec biely), je odolná horská rostlina z čeledi pryskyřníkovité
(Ranunculaceae). Koniklec alpínský (bílý) vytváří řadu poddruhů, u nás
nebo na Slovensku např. koniklec alpínský bílý (Pulsatilla alpina alba).
Snad i proto se v řadě publikací, např. Kvety Tatier, Príroda; Mihál, Šoltés, Šoltésová,
objevuje latinské jméno Pulsatilla alba.
Koniklec alpínský je vytrvalá rostlina subalpínského až subniválního (podsněžného)
stupně. Objevuje se tak od horní hranice lesa až po hranici trvalého sněhu (v Alpách).
Dorůstá výšky 10 až 35 cm, za plodu 40 až 50 cm. Silná lodyha je přímá, bíle ochlupená.
Přízemní listy jsou řapíkaté, listeny, vyrůstající asi v polovině stonku, vytvářející
dvou nebo čtyřčetný přeslen, se podobají přízemním listům.
Květy konikleců jsou bílé, méně často nažloutlé, z vnějšku mohou mít fialový nádech.
Jednotlivě rostoucí miskovité květy, zpravidla šestičetné, dosahují v průměru 3 až 6 cm.
Kvete od května do června / července podle expozice a nadmořské výšky. Plodem jsou ochlupené
nažky. Koniklec bílý je občas zaměňován s vizuálně hodně podobnou
sasankou narcisokvětou.
Její květy však vyrůstají nikoliv jednotlivě, ale v okolících.
Koniklec alpínský dává přednost slunným lokalitám a kyselým půdám. Objevuje se proto zpravidla
na žule, občas ale také i na karbonátech. Vyžaduje humózní, dusíkem bohaté, půdy. V Česku
roste koniklec alpínský (bílý), jediný z našich bíle kvetoucích konikleců, pouze v Krkonoších.
Mnohem hojnější je na sousedním Slovensku, kde se objevuje především ve vysokých Karpatech.
Na Slovensku se nejhojněji vyskytuje v Tatrách (především Vysoké a Západní Tatry),
v Nízkých Tatrách, ale také na Babí hoře v Oravských Beskydech, v Chočských vrších,
ve Slovenském ráji a na některých lokalitách ve Slovenském rudohoří.
Areál rozšíření je však mnohem větší. Koniklec alpínský se objevuje nejen v Karpatech,
ale také v Alpách, v Apeninách i v Pyrenejích a nebo v některých balkánských pohořích
a nebo dokonce na izolované Korsice. Dnešní botanika rozlišuje proto řadu poddruhů,
které heslovitě uvádím níže:
Nemáme na mysli klasický turistický batoh, ale spíše batoh
vojenského stylu. Mezi takové patří Warrior X300. Řadí se do kategorie větších
patrolovacích batohů. Ty se využívají především pro dlouhodobější pobyt v pří
…
Je před 19. hodinou, trhají se mraky a otvírá se výhled na
hory na západě, chvilku po té letadlo dosedá na dráhu v Kiruně. Tam nastupujeme
do objednaného taxíku. Cestou nám řidič zastaví na šest minut u pumpy
…
Skialpinismus nabízí krásné zážitky ve volné přírodě, ale
vyžaduje i dobrou fyzickou kondici a kvalitní skialpinistickou výstroj, protože
jde o sport, který je kombinací volného lyžování, lezeckých schopností a dobré navigace
…
Okolí městečka Budišov nad Budišovkou je často označováno jako
krajina břidlice. Zcela právem. Břidlice je pro tuto krajinu doslova typická. Vždyť
těžba a zpracování břidlice má v této oblasti obrovskou tradici. Již od stře
…
Vím, máte pravdu, v Jeseníkách jsme letos již byli mnohokráte.
No ale když ono je tam pořád kam chodit… Je těsně po prázdninách, začátek září,
větrno a zima jako v Rusku. Ale slunečno. Mířím opět na Červenohorské
…
Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází na kótě Bouda (845 m)
v jedné z rozsoch Suchého vrchu v Orlických horách nedaleko Lichkova, Dolních
Boříkovic a Těchonína. Tvrz Bouda, která byla součástí tzv. Králické pevnostní oblasti
…
Po prohlídce skalního hradu Pařez vyrážíme dále. Vracíme se
do centra Prachovských skal, bereme to ale trochu oklikou. Nemůžeme minout sice
malou, ale opravdu fotogenickou skalní bránu, která se nachází přímo naproti
…
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou
díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu
použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO,
nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu
světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto
…
Letos řadu treků plánuji do Jeseníků. Nejinak tomu bylo
i v pozdním létě, kdy se mně zastesklo nejen po Mravenečníku a Dlouhých stráních,
ale také po Pradědu, na kterém jsem letos ještě nebyl. No a protože přes všechny
…
Vrch Čtyři palice (732 m, na turistickém rozcestníku 752 m)
patří k nejznámějším vrcholům Žďárských vrchů, geomorfolo- gického podcelku Hornosvratecké
vrchoviny. Ne ani tak pro svou výšku, ale díky ikonic
…
