Kobylka luční (Metrioptera roeselii) je typickým zástupcem živočichů
z řádu rovnokřídlí (Orthoptera) v naší krajině. Kobylka luční z čeledi kobylkovití
(Tettigoniidae) je poměrně hojný druh lučních kobylek dorůstající 13 až 26 mm. Má
nápadně krátký zadeček a zkrácená křídla sahající asi jen do poloviny zadečku, která neumožňují
let. Objevují se ale i jedinci schopní letu (méně než 1 % v celé populaci).
Základní zbarvení kobylky luční je zelené až světle hnědé s pásy žluté a černé barvy.
Okraj štítu tohoto druhu kobylek má výrazný světlý lem, obvykle žluté, bílé a nebo světle
zelené barvy. Dalším typickým znakem je hřebenitá kresba na vnější straně silných zadních
nohou. Při letmém pohledu lze kobylku luční zaměnit s kobylkou krátkokřídlou
(Metrioptera brachyptera).
Oblíbeným biotopem kobylky luční jsou louky, pastviny a podobně. Tedy prostředí s vysokými
travními porosty. Samička klade vajíčka jednotlivě do stonků rostlin a nebo do půdy. Nymfy
se líhnou v květnu, dospívají po pěti až šesti svlečeních. Poslední instar je přitom nejdůležitější.
Rozhoduje o tom, zda-li jedinec bude mít brachypterní a nebo makropterní formu. Tedy zda-li bude
krátkokřídlý a nebo dlouhokřídlý, neboli neschopný a či schopný letu.
S dospělci kobylky luční se v naší krajině setkáme za teplých dnů od června / července
do října pouze v jedné generaci. Od nížin až po horské polohy. Stridulace samečků, které
od samiček rozeznáme podle chybějícího kladélka, je hlasitá, ale monotónní. Jedná se o souvislý
cvrčivý zvuk přerušovaný jen velice krátkými pauzami. Kobylka luční je všežravec. Okusuje nejen
listy a trávy a travní semínka, ale dokáže ulovit i menší druhy hmyzu. Areál jejího rozšíření
sahá od západní Evropy až po západní Sibiř.
Svinec (546 m) ani Petřkovická hora (608 m) svými nadmořskými výškami
sice nepatří mezi žádné velikány, ale jako tip na hezkou túru během chladného počasí,
jaké panovalo například koncem letošního května, určitě
…
Je čtvrtek 3. 9. 2020. Probouzíme se do prosluněného dne na vrcholu
Minčol (1 394 m n. m.) - nejvyšším bodě pohoří Oravská Magura. Stejně jako na pochodu
Michálkovice - Tatry 2014, tak ani tentokrát se žádná
…
Ať už plánujete vícedenní trek jen u našich slovenských sousedů,
nebo vás lákají alpské vrcholky, každé dobrodružství začíná balením batohu. Přečtěte
si tipy, díky kterým se na nezapomenutelný výlet sbalíte levou zadní
…
Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná
dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet
roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy
…
Zpět v Budišově nad Budišovkou (510 m) jsou po pouhých pěti dnech.
Tentokráte je v plánu dvoudenní okruh okolo města po nejzajímavějších vrcholech
a dolech této části Nízkého Jeseníku. Společnost mi tentokráte
…
Severozápadně od Budišova nad Budišovkou (510 m n. m.) vyrostla
v těsné blízkosti města na nedalekém vrchu Kopřivná (641 m n. m.) nová rozhledna.
Rozhledna Halaška (Kopřivná) byla postavena v rámci projektu
…
Rok začíná ve stejném duchu jako ten minulý - nejistota cestování,
minimální možnosti na úrovni expedice. Je březen, nějak se fyzicky udržuji a tajně
doufám, že se podaří odjet do Pamíru. Jenže v té přípravě a hlavě chybí
…
Na začátek května je nezvykle chladno. V blízkých Beskydech i Jeseníkách
mlha, zítra má navíc pršet. Na dvoudenku se nám za těchto podmínek opravdu nechce. Takže
kam? A co tak třeba opět do údolí Seziny?
…
26.4.2021 / Příroda
Majka obecná: jedovatý brouk s velice složitým vývojem zvaným hypermetamorfóza
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) je hezky zbarvený houževnatý pták
asi velikosti vrabce. Nakonec pěnkavu můžeme velice často spatřit právě ve společnosti
vrabců. Pěnkava obecná je poměrně hojný zpěvný pták, který se u nás
…
