Kněžice trávozelená (Palomena prasina) je nápadná a velká
ploštice z čeledi kněžicovití (Pentatomidae). Délka jejího těla
dosahuje 12 až 14 mm, na malé hlavě jsou pětičlánková tykadla a dlouhý bodec,
okraj štítu je mírně konkávní až rovný, za štítem velký štítek trojúhelníkového
tvaru. Pod polokrovkami jsou složena blanitá křídla.
Kněžice trávozelená má na jaře a v létě živě zelené zbarvení, na podzim
začíná tmavnout a barvit se dohněda. Tento druh kněžice můžeme poměrně snadno
zaměnit s mnohem vzácnější kněžicí zelenou (Palomena viridissima), která
je drobnější, dorůstá jen 9 až 13 mm.
Zatímco kněžice trávozelená má tykadlové články víceméně stejně dlouhé,
kněžice zelená má 2. tykadlový článek asi 2× delší než třetí. Dalším rozlišovacím
znakem mezi těmito druhy je rovnoměrně konvexní okraj štítu u kněžice zelené, oproti
mírně konkávnímu u kněžice trávozelené.
Kněžice trávozelená je euroasijským druhem, u nás je hojná a rozšířena po
celém území. Přednost dává částečně zastíněným biotopům, takže ji nejhojněji
nacházíme na okrajích lesů a remízků, v husté vegetaci podél vodních toků, ale
také při sečení trávy na zahradách a v sadech. Od dubna / května do podzimních
měsíců. Tato polyfágní ploštice se živí sáním rostlinných a ovocných šťáv, při
ohrožení vylučuje ze žláz na spodní straně těla silně páchnoucí tekutinu.
Sedělo by se příjemně. Sluníčko docela hřeje, výhledy jsou
hezké, my ale musíme postoupit směr Brníčko. Dohoda zní jasně - vybereme
nejkratší cestu. V mapě je fůra lesních cest, otázkou ale je, zda-li jsou
i v reálu. První z
…
Chvíli na větvičce, chvilku na větvi, ani chvíli neposedí.
To se nám ve svém černobílém fráčku předvádí lejsek bělokrký (Ficedula albicolis),
drobný, štíhlý ptáček velikosti vrabce. Tento čiperný zástupce čeledi
…
Potápka roháč (Podiceps cristatus), slovensky potápka chochlatá,
je poměrně velký pták dorůstající délky 45 až 50 cm a hmotnosti 0,7 až 1,2 kg. Rozpětí
křídel se pohybuje od 60 do 75 cm. Však také je potápka roháč v Česku
…
