Kněžice rudonohá (Pentatoma rufipes) patří mezi větší druhy kněžic.
Dorůstá totiž délky až 1,5 cm. Kněžice rudonohé jsou tmavě hnědé až zlatavě hnědé či
bronzové, tělo je hustě tečkované. Nápadně červené nohy daly těmto kněžicím druhové jméno.
Hrot má zakřivený dozadu a štít na bocích úhlovitě vybíhá. Uprostřed těla má světle
oranžovou až žlutavou skvrnu, která je spolu s červenými nohami dobrým rozlišovacím znakem.
První pár křídel je přeměněn na polokrovky (hemelytry). Je to jediný náš představitel
rodu Pentatoma.
Kněžice rudonohá patří mezi naše hojnější druhy. Rozšířena je po celé Evropě v Malé
Asii i na Sibiři. Oblíbila si parky, zahrady i okraje lesů. Spatřit ji můžeme na keřích
i stromech, na kmeni při zemi i v koruně.
Kněžice rudonohá je všežravá. Živí se tam sáním na listech či větvích, nepohrdne však
ani mrtvým hmyzem aj. Občas loví i mouchy. K tomu ji slouží bodavě sací ústrojí.
Samice kněžice rudonohé klade po páření v srpnu vajíčka na svrchní stranu listů.
Z nich se líhnou nymfy, které přezimují na kmeni stromů těsně u země a vývin dokončí
až na jaře či počátkem léta. Dospělé kněžice pak přežijí až do prvních mrazů. Na rozdíl
od jiných druhů ploštice nepřezimují.