Klopuška velká (Miris striatus), ploštice

Klopuška velká - pestře zbarvená dravá ploštice

Klopuška velká (Miris striatus) je krásně zbarvená ploštice (Heteroptera) z čeledi klopuškovití (Miridae) a jediný představitel rodu Miris v ČR. Klopuška velká dosahuje délky sice jen okolo 9 až 12 mm, díky pestrému zbarvení je však v přírodě jen těžko přehlédnutelná.

Tělo klopušek velkých je jen slabě sklerotizované, tudíž poměrně měkké. Polokrovky jsou nápadně žlutě až oranžově červeně žíhané a černě lemované. Nápadný je i žlutavý štítek či dlouhá čtyřčlánková tykadla s žlutým proužkem, která jsou téměř stejně dlouhá jako tělo klopušky. Zbarvení těla je černožluté až černo oranžově červené, nohy jsou hnědé až červenohnědé. V případě klopušky velké je možná záměna s menší klopuškou žíhanou (Rhabdomiris striatellus), která má však žlutohnědou hlavu na rozdíl od černé hlavy klopušky velké.

Klopuška velká je poměrně hojný druh, který je vázán na doubravy. To proto, že se nymfy živí sáním sladkých šťáv jehnědů tohoto stromu. Samičky kladou vajíčka do rozvíjejících se pupenů dubu a případně hlohu, které poté hynou. Vajíčko přezimuje a zjara se líhnoucí nymfy, které svým vzezřením připomínají spíše mravence, pak sají na jehnědách. Nymfa klopušky velké dospívá koncem dubna nebo počátkem května, s dospělci se v naší přírodě můžeme setkat do července až srpna.

Na rozdíl od nymf nejsou dospělci pouze mlsouny, ale také dravci. Asi aby vynahradili škody, které na dubech případně na hlohu napáchali jako nymfy. Klopušky velké totiž loví drobný hmyz. Především mšice, ale také nymfy jiných druhů ploštic a dalších druhů hmyzu. Požírají i vajíčka hmyzu. Nejen ploštic, ale i motýlů či brouků. Dospělci se nezdržují pouze na dubech, ale i na bylinách a travinách v okolí doubrav (zpravidla).