Klopuška velká (Miris striatus) je krásně zbarvená ploštice
(Heteroptera) z čeledi klopuškovití (Miridae) a jediný představitel
rodu Miris v ČR. Klopuška velká dosahuje délky sice jen okolo 9 až 12 mm, díky
pestrému zbarvení je však v přírodě jen těžko přehlédnutelná.
Tělo klopušek velkých je jen slabě sklerotizované, tudíž poměrně měkké. Polokrovky jsou
nápadně žlutě až oranžově červeně žíhané a černě lemované. Nápadný je i žlutavý štítek či
dlouhá čtyřčlánková tykadla s žlutým proužkem, která jsou téměř stejně dlouhá jako tělo klopušky.
Zbarvení těla je černožluté až černo oranžově červené, nohy jsou hnědé až červenohnědé. V případě
klopušky velké je možná záměna s menší klopuškou žíhanou (Rhabdomiris striatellus),
která má však žlutohnědou hlavu na rozdíl od černé hlavy klopušky velké.
Klopuška velká je poměrně hojný druh, který je vázán na doubravy. To proto, že se nymfy
živí sáním sladkých šťáv jehnědů tohoto stromu. Samičky kladou vajíčka do rozvíjejících se
pupenů dubu a případně hlohu, které poté hynou. Vajíčko přezimuje a zjara se líhnoucí nymfy,
které svým vzezřením připomínají spíše mravence, pak sají na jehnědách. Nymfa klopušky velké
dospívá koncem dubna nebo počátkem května, s dospělci se v naší přírodě můžeme setkat do
července až srpna.
Na rozdíl od nymf nejsou dospělci pouze mlsouny, ale také dravci. Asi aby vynahradili
škody, které na dubech případně na hlohu napáchali jako nymfy. Klopušky velké totiž loví
drobný hmyz. Především mšice, ale také nymfy jiných druhů ploštic a dalších druhů hmyzu.
Požírají i vajíčka hmyzu. Nejen ploštic, ale i motýlů či brouků. Dospělci se nezdržují
pouze na dubech, ale i na bylinách a travinách v okolí doubrav (zpravidla).
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
Když se ozval kamarád Láďa zda-li bych nevyrazil do Bruntálské vrchoviny
na sopky, neváhal jsem ani chvíli. Sice mám tyto končiny Nízkého Jeseníku na dohled Jeseníku
Hrubého prochozeny křížem krážem, přesto se sem
…
Dobrovolně přiznám, že jsem osadu Kařez prvně výrazněji zaregistroval
v roce 2017, projížděli jsme přes ni vlakem na čundr do Českého lesa. Znovu jsem si obec
připomněl v roce 2019, když jsme přes ni tentokrát mířili
…
Ráno je opět pořádně chladné. Limonádový Joe by si vzal teplé spodní
prádlo, já se musím po probuzení chladem spokojit s vlněným svetrem. Naštěstí jsem jej
přibalil. Vůbec lituji, že jsem si nevzal zimní spacák… Když opět
…