Ještěrka obecná (Lacerta agilis). Plazi (Reptilia)

Ještěrka obecná (čeleď ještěrkovití - Lacertidae) osídlila široké pásmo mírného pásu severní polokoule. Nalezneme ji severně od Alp až po Skandinávii. Od nížin až po hornatiny do výšek okolo 800 metrů nad mořem. V Karpatech ji potkávám ale i v mnohem větších výškách. Žije samotářsky na pasekách, skalních stráních, loukách i zahradách na slunných k jihu obrácených místech.

Zbarvení i kresba ještěrky obecné, která vytváří celkem 10 poddruhů, je poměrně variabilní. Samečci jsou, zejména na jaře, zářivě zelení, samičky spíše hnědavé se žlutými skvrnami na zádech. Nápadný je široký hnědý hřbetní pruh. Ještěrka obecná dorůstá délky kolem 20 až 25 cm.Tělo je posazeno na krátkých nohách zakončených pěti prsty s ostrými drápky. Ty jim umožňují šplhání po kmenech stromů, kamenech či zídkách.

Čtěte také: Mlok skvrnitý, nápadný obyvatel vlhkých listnatých a smíšených lesů

V naší přírodě se s ještěrkou obecnou můžeme setkat od dubna do října, kdy tento tvoreček zalézá mezi kořeny, do různých puklin a děr, nor po hlodavcích a nebo pod hromady listí, kde přezimuje.

Nejaktivnější je v ranních a večerních hodinách, kdy slídí po něčem k snědku. Obvykle po různých pavoucích, stonožkách, kobylkách, mouchách, broucích a dalším hmyzu. Ráda si ale smlsne i na žížalách, různých larvách aj. Díky tomu je považována za užitečnou.

Při slídění po potravě však musí být ještěrka obecná (stejně jako další druhy) stále ve střehu, neboť v přírodě má řadu přirozených nepřátel - čápy, lišky, kuny nebo hady. Na zahradách pro ně smrtelné nebezpečí představuje i čtyřnohý mazlíček - kočka domácí…

Samice klade v květnu až červnu 5 až 15 vajíček s kožovitou skořápkou do malé vyhrabané jamky, kterou následně zahrabuje. Po sedmi až dvanácti týdnech se líhnou šedavě zbarvené mladé ještěrky, které se ihned začínají živit drobným hmyzem. Po narození dosahují délky jen okolo 5 až 6 cm. Pohlavní dospělosti dosahují v 1,5 až 2 letech. Dožít se může až 10 let.

Další související články: