Marchantiopsida - játrovky, třída stélkatých zelených rostlin ze skupiny mechorostů

V odborné literatuře je systematika játrovek poměrně neustálená a nejednotná, proto ji tady uvádět nebudu. Játrovky, které zahrnují na 9 000 druhů, se řadí do asi 350 rodů v 59 čeledích a do dvou řádů. Z toho v ČR se vyskytuje okolo 200 druhů z obou řádů - porostnicotvarých (Marchantiales) s typickým zástupcem porostnicí mnohotvarou a jednodušších trsenkotvarých (Jungermaniales). Pojmenování játrovek je odvozeno od toho, že se kdysi některé druhy používaly v tradiční medicíně k léčbě chorob jater.

Játrovky představují mezi mechorosty (Bryophyta) vývojově primitivnější skupinu než vlastní mechy. U nižších forem játrovek je stélka zploštělá, lupenitá a pevně přirostlá k substrátu, zatímco vyšší vývojové formy již mají zaoblené lodyžky s primitivními bezřapíkatými asimilačními lístky (fyloidy). Tyto příčně a nebo šikmo přisedlé lístky (bez středního žebra) jsou uspořádány obvykle ve dvou řadách, nikoliv ve šroubovici, jako je tomu u vývojově vyšších mechů.

Dalším typickým rysem játrovek je tzv. dorziventrální stavba stélky, kdy se spodní a vrchní strana výrazně liší. Pro spodní stranu jsou typické početné vláknité rhizoidy sloužící k čerpání živin a vody a také k ukotvení rostliny k substrátu. Rhizoidy mohou být buď kolíkové a nebo hladké. Předpokládá se, že kolíkové rhizoidy se podílejí na transportu vody, zatímco hladké rhizoidy fixují stélku k substrátu. Navíc jsou považovány za vstupní bránu pro endofytické houby.

Na vrchní asimilující straně stélky jsou nahloučeny chloroplasty. Během růstu játrovek určuje vrchní stranu stélky světelná intenzita. Vrchní strana je vždy natočena ke světlu a její dorziventralitu již nelze měnit. Na rozdíl od pravých mechů, kde otočení dorziventrality možné je.

Vnitřní tkáň stélky je již diverzifikovaná. Horní (dorzální) strana stélky se skládá z buněk tvořících epidermis, které neobsahují žádný nebo jen velmi málo chlorofylu. Epidermis většiny rodů v této třídě má navíc póry, které mohou být jednoduché nebo složité, a které slouží jako otvor do fotosyntetické tkáně ve vzduchových komorách pod nimi. Avšak na rozdíl od průduchů vyšších rostlin se jednoduché póry játrovek nemohou otevírat a zavírat.

Výše zmíněné vzduchové komory obsahují fotosyntetizující tkáň. Chloroplasty jsou zpravidla uloženy v buňkách tvořících stěny těchto komor. Pod chlorofylovou vrstvou je vidět vrstva zásobních buněk. Některé z těchto buněk obsahují jedno velké olejové tělísko hnědé barvy.

Rozmnožování játrovek je dvojího druhu. Obvykle je rozmnožování pohlavní, možným je ale i vegetativní způsob. Spóry játrovek ztrácejí klíčivost mnohem rychleji než jiné skupiny výtrusných rostlin, proto tyto zelené rostliny zpravidla osídlují vlhká stanoviště. Například prameniště, slatě, severní svahy apod. Obecně se vyskytují v lokalitách, kde vzdušná vlhkost v průběhu roku příliš nekolísá. To je dáno tím, že játrovky snášejí sucho mnohem hůře než například mechy.

Velice malý prvoklíček (protonema) je vláknitý, pohlavní orgány (samčí antheridia neboli pelatky a samičí archegonia neboli zárodečníky) se na stélkách objevují brzy na jaře. Sporofyt (nepohlavní generace) vyrůstá krátce po oplodnění oospory. Má podobu různě dlouhého štětu s tobolkou (v případě listnatých druhů) a nebo může být vnořen ve stélce (u stélkatých druhů, např. u rodu Ricciocarpos) či může mít podobu deštníkovitých útvarů zvaných archegoniofory vyrůstajících z okrajů stélky, například jako u rodu Marchantia. Výtrusy jsou vymršťovány elastery (tzv. mrštníky). V rodozměně však převládá pohlavní generace (gametofyt).

Mnohé játrovky obsahují celou řadu jedinečných chemických látek, mnoho z nich patří k bioaktivním látkám. Z těchto výtrusných rostlin byly izolovány např. rúzné éterické oleje s antibakteriálními účinky, diterpenoidy (např. scaparviny). Ale i notolutesiny s protirakovinnými účinky a mnoho dalších zajímavých látek s pozitivními účinky na lidské zdraví, které by si zasloužily hlubší studium.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.