Klobouk o průměru 60 až 120 mm, ty největší kusy snad až 150 mm, je zpočátku polokulovitý, později plochý a mělce vmáčklý, pružný a poměrně masitý, na okraji ztenčený a hladký, u starších hub krátce rýhovaný. Za sucha matná a lesklá, jemně zdrsnělá pokožka klobouku má jahodově červenou až světle krvavě červenou barvu, někdy rumělkovou až šípkovou, občas vybledající do oranžových až smetanově nažloutlých tónů, za vlhka lepkavá a lesklá, lehce slupitelná minimálně do poloviny klobouku.
5 až 10 mm vysoké lupeny holubinky jahodové jsou zprvu poměrně husté, později řídnoucí, křehké a na okraji klobouku zaoblené, vzácně s lupénky, přirostlé a nebo krátce sbíhavé na třeň. Zpočátku jsou bělavě smetanové, později světle okrové, na ostří někdy načervenalé. 50 až 100 mm dlouhý třeň je široký 10 až 30 mm, válcovitý až mírně kyjovitý, pevný a plný, ve stáří houbově dutý, ojíněný až jemně žilkovaný nebo podélně rýhovaný, bílý, avšak obvykle zčásti načervenalý nebo narůžovělý, ve stáří našedlý při bázi.
Dužnina je zprvu pevná a poměrně tuhá, později houbovitě měkká, bílá, na řezu neměnná, u starých plodnice mírně šednoucí, má nevýraznou až slabě ovocnou vůni a mírnou chuť, v lupenech občas jemně palčivou. Elipsoidní výtrusy mají v průměru 7,5 až 12 × 6,5 až 8,5 µm, výtrusný prach má nevýrazně okrovou barvu.
Holubinka jahodová roste poměrně hojně od července do října / listopadu v dostatečně vlhkých jehličnatých lesích, nejčastěji smrkových a borových, nakonec roste v mykorhize se smrky a borovicemi, mezi borůvčím, brusinkami i v porostech vřesu, v mechu a dokonce i na rašeliništích. Nakonec její druhové latinské jméno paludosa je odkazem na bažinu.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.