Holub hřivnáč (Columba palumbus)

Největší z našich divokých holubů patří do řádu měkkozobí

Holub hřivnáč (Columba palumbus), slovensky holub hrivnák, je největší z našich holubů. Ve srovnání s jinými holubími druhy, které se vyskytují ve střední Evropě, je to doslova obr, vždyť dosahuje hmotnosti v průměru půl kilogramu! Hmotnost se ale může pohybovat v rozmezí od 350 až 380 gramů po 680 až 700 gramů. Rozpětí křídel dosahuje úctyhodných 70 až 80 cm, délka 35 až 45 cm.

Holub hřivnáč patřící do čeledi holubovití (Columbidae) a řádu měkkozobí je nejen největším z našich holubů, ale také nejkrásnějším. Podél ramenního okraje má velkou bílou skvrnu a po stranách krku výrazný bílý "límeček". Svrchu je zbarvením podobný jiným druhům holubů. Hřbet i kostřec jsou šedomodré až makově modravé, krk hnědočervený a hruď nachová. Za letu je dobře vidět bílá páska na křídlech. Takovéto zrcátko nemá žádný jiný z našich holubů. Konec ocasu i konce křídel jsou černé.

Holubi hřivnáči jsou tažní. K nám přilétají koncem března nebo začátkem dubna a pobudou do října, kdy ve větších hejnech táhnou zpátky k jihu. Jen výjimečně může u nás holub přezimovat. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu, sever Afriky a Asii. Objevuje se jak v Japonsku, tak na Britských ostrovech. Jedná se o vcelku běžný druh, který patří dokonce k lovným.

Přednost dává jehličnatým lesům, neboť semena jehličnanů tvoří velkou část jeho potravy, pobývá ale i ve smíšených lesích a nebo dokonce v parcích a na zahradách. Od nížin až po střední horské polohy. V posledních desetiletích se dokonce synantropizuje a stále častěji se objevuje v blízkosti lidských obydlí.

Svá kulovitá hnízda si holubi staví vysoko na stromech a nebo v hustých keřích z větviček. Při námluvách se samec ozývá hlubokým "húú-húú", při vyznačování hnízdního revíru "hu-húú-hu-hu-húú". S oblibou využije stará vraní hnízda a nebo i veverčí hnízda. Šetří síly… V největší oblibě mají holubi hřivnáči okraje lesů v blízkosti polí a luk, ale objevují se i v husté zástavbě.

Samička snáší do hnízda jen dvě bílá vajíčka, na kterých se po dobu 16 až 18 dní střídají při sezení oba rodiče. Oba rodiče se také starají o krmení vylíhlých mláďat. Zprvu jsou holoubátka krmena tzv. holubím mlékem vyvrženým z volete (hustá bílá kaše plná výživných látek), později již normální holubí potravou. Holoubata opouštějí hnízda asi po měsíci. Hnízdění probíhá 2× až 3× ročně.

Na poměrně bohatém jídelníčku holuba hřivnáče jsou především různá semena. Nejen jehličnanů, ale i polních plodin. Rád si pochutná také na sladkých bobulích a nebo drobných obratlovcích. Ale rovněž na červech a nebo hmyzu. Přes zimu se spokojí i s lístky různých bylin, pupeny a nebo se žaludy.

Holub hřivnáč vytváří na rozlehlém území, které obývá, pět poddruhů. U nás žije poddruh holub hřivnáč evropský (Columba palumbus palumbus). Na azorských ostrovech se vyskytuje holub hřivnáč azorský (Columba palumbus azorica), na východ od nás holub hřivnáč íránský (Columba palumbus iranica) a holub hřivnáč středoasijský (Columba palumbus casiotis). Poslední poddruh - holub hřivnáč madeirský (Columba palumbus maderensis), je nejpozději od poloviny 20. století považován za vyhynulý.