Hnojník zaječí (Coprinopsis lagopus), slovensky hnojník chlpatý. Atlas hub v Česku

Klobouk o průměru 20 až 40 mm a výšce 15 až 30 mm je zprvu válcovitý, později vyklenutý až plochý, v mládí bělavý, později šedý a ve stáří s nahnědlým až oranžově hnědým temenem, výrazně rýhovaný a hustě bělavě vláknitý, postupně olysávající. Volné lupeny jsou v mládí bílé, později šedé až černé a rozpadávající se. Houba poměrně rychle podlého rozkladu, autolýze.

Válcovitý třeň je 70 až 130 mm dlouhý a jen 2 až 6 mm široký, bílá a výrazně vláknitě vločkovaný. Dužnina je tenká a křehká, lehce průsvitná až matně průhledná, nevýrazné vůně i chuti. Výtrusy mají rozměry 10 až 14,5 × 6 až 8,5 µm, výtrusný prach je černý. Přestože je hnojník zaječí ve většině atlasů uváděn jako nejedlý, někteří jej považují za jedlou houbu. Pro její drobný vrůst a křehkou konzistenci tak či tak nebude mít v kuchyni znalých houbařů asi žádné místo.

Hnojník zaječí je poměrně hojná houba, která roste jednotlivě a nebo v nepočetných skupinkách v listnatých lesích na zemi a nebo v opadu či zbytcích dřeva, vzácně se objevuje i v zahradách na kompostech. Od května / června do října / listopadu. Obdobné druhy hnojníků mají jinak tvarovaný výtrusy a jinou ekologii - jsou buď koprofilní, nebo se objevují na rozkládajících se zbytcích rostlin, hnojník zajícovitý se vyskytuje zpravidla na spáleništích a nebo na dřevě.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.