Největší, nejmenší, nejtěžší, nejlehčí a nejrychlejší druh hmyzu na Zemi? Hmyzí rekordmani (1)

Největší a nejmenší druhy hmyzu

Jaké velikosti dorůstá hmyz? Který druh je největší? Hmyz sice nedosahuje velikosti druhů jiných živočišných tříd, protože jeho poměrně nedokonalý dýchací systém nedokáže transportovat kyslík v organismu na větší vzdálenosti, přesto jsou velikosti některých druhů přímo ohromující.

Jako největší druh hmyzu je v literatuře obvykle uváděna pakobylka druhu Pharnacia kirbyi, která obývá deštné lesy na Borneu. V londýnském muzeu Natural History Museum je uložen exemplář pakobylky Pharnacia kirbyi s délkou těla 32,8 cm a celkovou délkou (včetně nohou) 54,6 cm! Avšak v roce 1989 nalezl Chan Chev Lun na Borneu pakobylku (strašilku) Phobaeticus chani, která o dobré tři centimetry přesáhla dosavadního rekordmana. Chanova megastrašilka dosahuje celkové délky 56,7 cm, délka těla činí 35,7 cm.

A aby to nebylo až tak jednoduché, v odborné literatuře se objevují informace o australské pakobylce druhu Ctenomorpha gargantua, která za Chanovou megastrašilkou "zaostává" o pouhé dva milimetry a největší známý jedinec dosahuje délky 56,5 cm. Je tak možné, že i tyto uvedené rekordy budou časem překonány. V historii planety Země je rekordmanem vyhynulá vážka Meganeura monyi, která mohla dosahovat rozpětí křídel 70 až 75 cm a hmotnosti snad až 400 gramů. Tato vážka žila na Zemi v době karbonu (prvohorách) před více než 300 milióny lety. Otisky jejich křídel byly nalezeny ve vzorcích hornin u Commentry ve Francii.

A který druh hmyzu je největším u nás? Záleží na tom, jaký parametr vezmeme v potaz. Pokud podle délky těla, pak v Česku je patrně největším druhem páskovec velký (Cordulegaster heros), vážka s délkou těla až 9,6 cm a rozpětím křídel až 12 cm. I náš největší brouk, roháč obecný, za touto vážkou kus zaostává. Dorůstá délky do osmi centimetrů. Pokud vezmeme v potaz rozpětí křídel, pak největším druhem hmyzu u nás je motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri). Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až 16 cm. Délka těla však nepřekračuje 5 cm. Na rozdíl od housenek, které mohou dorůstat až 10 cm.

Přesto i martináč hrušňový je ve srovnání se světovým rekordmanem jen asi poloviční. Druhem s největším rozpětím křídel je motýl druhu Thysania agrippina, u nějž entomologové naměřili neuvěřitelných 33 cm. V literatuře je obvykle uváděn jako rekordman ptakokřídlec Ornithoptera alexandrae z Papuy - Nové Guiney, který dosahuje rozpětí křídel až 28 cm a hmotnosti 25 g.

Podívejme se i na opačný konec žebříčku, tedy na nejmenší druhy hmyzu. Nejmenší druhy hmyzu jsou mnohem menší než špendlíková hlavička, dokonce i menší než některé jednobuněčné organismy, např. trepka velká (Paramecium caudatum). V literatuře obvykle jsou jako nejmenší druhy hmyzu uváděny parazitické vosičky z čeledi brvuškovití (Mymaridae) a nebo pírníci, brouci z čeledi Ptiliidae.

Nejmenším známým druhem, který je uváděn až v nejnovějších zdrojích, je patrně parazitická vosička druhu Dicopomorpha echmepterygis. Průměrná velikost tohoto druhu, u kterého je velice výrazný pohlavní dimorfismus (bezkřídlí samci dorůstají jen asi 40 % velikosti samiček), je 0,186 mm, přičemž nejmenší známý jedinec měřil pouhých 0,139 mm! Dalším velice drobným druhem je vosička druhu Megaphragma mymaripenne z čeledi drobněnkovití (Trichogrammtidae).

Nejmenší známý druh hmyzu v ČR se mi nepodařilo zcela spolehlivě zjistit. Obvykle je jako nejmenší druh hmyzu u nás uváděn cvrčík mravenčí (Myrmecophillus acervorum) z řádu rovnokřídlí, dorůstající délky 2 až 3,5 mm. Jde ale o zjevnou chybu, protože i dělnice některých druhů ohnivých mravenců dorůstají velikosti jen 1,4 až 1,8 mm. Jsou tak menší než uváděný cvrčík mravenčí.

Okolo dvou milimetrů dorůstá i vosička druhu stehnatka fíková (Blastophaga psenes). Pravděpodobně nejmenším dosud popsaným druhem hmyzu v Česku, který se mně podařilo v dostupných zdrojích nalézt, je drobný a štíhlý brouk Baranowskiella ehnstromi z čeledi pírníkovití (Ptiliidae), který dorůstá jen 0,45 až 0,55 mm. Popsán byl teprve nedávno, u nás je znám jen z několika málo lokalit na jižní Moravě. Brouk je totiž vázán na výskyt vzácné chorošovité houby, která parazituje na vrbách.

Nejtěžší a nejlehčí druhy hmyzu

Mezi nejtěžší druhy hmyzu patří brouci a kobylky. Na internetu je často jako nejtěžší druh hmyzu uváděna kobylka druhu Deinacrida heteracantha, která váží asi 70 gramů. Tato novozélandská kobylka je však patrně, svým způsobem, až na druhém místě.

V odborné literatuře je obvykle jako nejtěžší druh hmyzu uváděn nádherný africký brouk, goliáš druhu Goliathus goliathus (také je uváděn jako Goliathus giganteus), případně Goliathus regius, Goliathus druryi nebo Goliathus melegris. Tito afričtí zlatohlávci dosahují hmotnosti až 115 gramů. To však v larválním stádiu, v dospělosti jen asi polovinu. Byť v literatuře se objevují informace o hmotnosti až 70 gramů u dospělců. Potvrzeným rekordmanem mezi dospělými brouky je ale patrně jihoamerický t esařík obrovský (Titanus giganteus) dosahující hmotnosti až 65 gramů.

Na opačném konci spektra stojí zástupci blanokřídlých, různé parazitické vosičky, brouci z již uvedené čeledi pírníkovití. Pravděpodobně nejlehčími dnes známými druhy hmyzu je veš páskovaná (Enderleinellus zonatus) a parazitická vosička Caraphractus cinctus, které dosahují hmotnosti pouhých 0,005 mg. Jsou tedy asi 14 000 000× lehčí, než nejtěžší známé hmyzí druhy…

Nejrychlejší druhy hmyzu

Jako nejrychlejší druh létavého hmyzu je v literatuře obvykle uváděna australská vážka druhu Austrophlebia costalis, která na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost až 58 km/h. V průměru se však pohybuje rychlostí "jen" okolo 38 až 39 km/h. Takovéto rychlosti ale dosahuje i střeček Cephenemyia pratti, ovád hovězí (Tabanus bovinus), ale i některé druhy motýlů z čeledi lišajovití a nebo soumračníkovití.

Na zemi, z běžců, je jako nejrychlejší známý druh v literatuře uváděn šváb americký (Periplaneta americana), dorůstající délky 28 až 36 mm, který dokáže běžet rychlostí 5,4 km/h. Za sekundu tak tento šváb přeběhne 50 svých délek. Lidský sprintér by, kdybychom chtěli porovnávat velikost a rychlost, musel běžet rychlostí přes 300 km/h!

Jako obdivovateli brouků je mi jasné, že tento údaj je zavádějící, chybný. Nic proti švábímu rekordu, je obdivuhodný, ale je to mnohem nižší rychlost, než kterou dokáží vyvinout nejvýkonnější broučí běžci. Svižníci. Ano, svižníci jsou skutečně velice svižní. Určitě jste již někdy pozorovali drobného, jasně zeleného, rtuťovitě se pohybujícího svižníka polního, drobného brouka na dlouhých nohách. Svižníci dokáží vyvinout rychlost 13 až 14 km/h, v průměru běhají "jen" okolo 8 km/h. Nejrychlejší ze svižníků překonají za sekundu 120násobek délky svého těla. Člověčí sprintér by musel běžet, kdybychom chtěli srovnávat velikost a rychlost, rychlostí asi 800 km/h. Což by odpovídalo asi 65 % rychlosti zvuku! Vskutku neuvěřitelné…

Výše uvedené rekordy hmyzího světa jsou opravdu obdivuhodné. A podobných "nej" známé v hmyzím světě ještě mnohem více. Víte, který z hmyzích zástupců je největší silák? Víte, který hmyz je nejhlasitější? Které druhy žijí nejkratší dobu a které naopak se dožívají i desítek let? Který druh hmyzu je nejjedovatější? Tak o tom si zase povíme někdy příště.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.