Klobouk této dřevokazné houby způsobující bílou hnilobu je široký 25 až 80 mm, u těch největších plodnic až 120 mm. Zprvu je okrouhlý k substrátu přirůstající hřbetní stranou, u starších plodnic je kobouk škeblovitý a k substrátu přirostlý bokem. V mládi je klobouk podvinutý s plstnatou pokožkou, která později od středu šupinkovitě rozpraskává. Má bílou až světle krémovou barvu, ve stáří se barví do krémově nažloutlých tónů. Třeň chybí.
Husté a nízké lupeny hlívy ušaté sbíhají k místu, ve kterém houba přirůstá k substrátu. Jsou úzké, bělavé, později krémově žlutavé. Tenká, dobře prosvítající dužnina je tuhá, bílá, má slabou houbovou vůni a mírnou chuť. Ke sběru bych ji ve světle posledních poznatků nedoporučil. Kulovité výtrusy mají v průměru 5,5 až 7,5 × 5 až 7 µm, výtrusný prach má bílou barvu.
Hlíva ušatá roste od června do listopadu na tlejícím a vydatně promáčeném dřevě smrků, výjimečně i na dřevě borovic. Plodnice vyrůstají ve skupinách a nebo menších trsech, od pahorkatin až po horský vegetační stupeň, hojněji jen v pralesích. Nakonec připojené snímky jsem pořídil na takovéto lokalitě pralesovité v Moravskoslezských Beskydech. Možnost záměny snad jen za hlívu plicní (Pleurotus pulmonarius), která však vytváří větší a masitější plodnice rostoucí především na listnáčích.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.