Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je největší druh suchozemského
ulitnatého plže, který žije v ČR. Hlemýždi zahradní jsou plži s šedobílou až hnědožlutou
ulitou, často s žíháním, která má kulovitý tvar se 4,5 až 5 pravotočivými závity. Jen
výjimečně se objevují jedinci hlemýždě s levotočivou ulitou. Průměr ulity hlemýžďů dosahuje
30 až 50 mm a délka těla až 100 mm. Obecně platí, že mladí jedinci hlemýždě zahradního jsou
zbarveni tmavěji než ti starší.
Hlemýžď zahradní, který se dožívá v průměru 5 až 7 let, vyhledává teplá a vlhká
stanoviště. Obvykle na stinných místech v křovinách a nebo na okrajích lesů. Objevuje
se ale také v zahradách, kde může způsobovat drobnější škody. Nejčastěji jej nacházíme
v porostech kopřiv, kde nachází dostatek potravy. Rozšířen je po téměř celé Evropě. Ovšem
jen v teplejších a nižších polohách.
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) patří do třídy plži (Gastropoda),
řádu stopkoocí (Stylommatophora) a čeledi hlemýžďovití (Helicidae).
Živí se rostlinnou potravou, k jejímuž zpracovávání slouží radula, ostrá jazyková páska
s chitinovou pilníkovitou destičkou. Vlákninu přitom hlemýždi zahradnímu pomáhají trávit
střevní symbiotické bakterie.
Avšak i hlemýžď zahradní, kterému se lidově neřekne jinak než šnek, je ale sám na
jídelníčku některých nepřátel. Kromě člověka, či spíše bychom měli říci Francouzů
a Portugalců, má hlemýžď zahradní i řadu dalších nepřátel v přírodě. Je na jídelníčku
některých ptáků, žab aj. živočichů. Před těmi jej neochrání ani poměrně pevná vápenatá
ulita. Nic jiného mu nepomůže. A rychlost již vůbec ne. Vždyť jeho maximální rychlost
činí 6 metrů v hodině… K pohybu mu slouží svalnatá noha, která vylučuje sliz.
Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti chleba na parůžky… Tuto dětskou říkanku zná
jistě každý. Avšak každý již vědět nebude, že šnek zahradní má dva páry růžků. Na těch
delších má oči (odsud snad pochází rčení, že má oči na stopkách) a na těch kratších
jsou orgány čichu a hmatu.
Hlemýžď zahradní má poměrně jednoduchou oběhovou i nervovou soustavu. Má otevřenou
cévní soustavu, srdce s jednou komorou a jednou předsíní. Dýchací soustavu tvoří plícní
vak a nervovou soustavu systém ganglií.
Šnek je hermafrodit, obojetník. S partnerem si při páření, které probíhá v jarních
měsících, vyměňuje váček se spermiemi. K oplodnění vajíček dochází uvnitř těla. Asi
po 14 dnech hlemýžď zahradní klade okolo 100 vajíček, ze kterých se po dalších dvou
týdnech líhnou malí hlemýždi, do mělké jamky v půdě a nebo pod kameny.
Použité zdroje
Hudec Karel, a kol. Příroda České republiky - průvodce faunou. Academia, 2007
Encyklopedie přírody pro celou rodinu - České vydání - Fragment, 1997
