Plodnice vyrůstají samostatně a nebo v menších skupinkách, velice často navzájem srůstají. Nepravidelně okrouhlý klobouk ďubkatce plstnatého má v průměru 30 až 110 mm, je plochý nebo vmáčklý, na svrchní straně zvlněný a hrbolatý, jemně plstnatý. Má žlutavě hnědou až skořicovou barvu, světlejší lem a na ostří může být žlutavý až bělavý. Ve stáří mají klobouky rezavě hnědou barvu.
Na třeň sbíhavé nepravidelně hranaté rourky hymenoforu jsou poměrně velké, 2 až 3 na milimetr, zprvu šedě hnědavé, později rezavé až částečně černající. Středový až výstředný třeň je dlouhý 10 až 35 mm, výjimečně až 50 mm, 8 až 20 mm silný, na bázi plstnatý. Zprvu je zbarven jako klobouk, později je rezavě hnědý až černající. Dužnina klobouku je (u mladých plodnic) poměrně měkká a šťavnatá, v třeni výrazně tužší, nažloutlá až okrová. Má nevýraznou vůni. Elipsoidní výtrusy mají v průměru 5 až 6 × 3 až 4 µm, výtrusný prach má žlutohnědou barvu.
Ďubkatec plstnatý u nás roste od července do října v jehličnatých a smíšených lesích, nejčastěji ve smrčinách. Od nížin až po horský stupeň, avšak jen roztroušeně. V Česku jde o poměrně zřídkavý druh houby, která parazituje na kořenech živých stromů. Zdánlivě vyrůstá z lesní hrabanky, avšak vždy je pevně uchycena ke kořenům živých stromů. Z nich může i po odumření hostitele nějakou dobu získávat živiny saprotrofně.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.