Dřevokazné houby v naší přírodě zajišťují dekompozici dřeva a rovněž obohacují náš jídelníček

Některé z dřevokazných hub považujeme za užitečné, protože rostou pouze na odumřelém dřevě, které rozkládají a zajišťují tak koloběh látek v přírodě. K takovýmto saprotrofním (hniložijným) houbám patří například opeňka měnlivá, pařezník obecný, mnoho druhů helmovek, štítovek a třepenitek.

Z tohoto hlediska se za velice užitečnou houbu považuje třepenitka maková, která rozkládá mrtvé pařezy a kořeny, ale nenapadá živé stromy. Navíc vykazuje antifungální účinky, brání růstu jiných druhů hub. Například tak nebezpečným stromovým parazitům jako je václavka smrková nebo kořenovník vrstevnatý. Nesouhlas by asi nyní mohli projevit stavebníci, kterým dělají vrásky třeba dřevomorka a nebo trámovka. Ty napadají uskladněné dřevo i stavby ze dřeva. Dřevomorka má například na svědomí bývalou Lichtensteinovu chatu na Králickém Sněžníku.

Naopak k nebezpečným dřevním škůdcům, tedy k houbám, které lesníci vidí neradi a které napadají živé stromy a oslabují jejich životaschopnost, patří například václavka smrková a sírovec žlutooranžový, troudnatec pásovaný aj. Tyto saproparazitické houby sice napadají oslabené stromy, ale pokračují v dekompozici dřeva i po odumření hostitele. Nejvíce nebezpečnými dřevními parazity, parazity v nejužším slova smyslu, jsou například ohňovec borový a ohňovec osikový, které napadají pouze živé stromy a po odumření takto napadeného stromu hostitele opouštějí.

Podhoubí dřevokazných hub postupně prorůstá dřevem a získává z něj potřebné živiny. Jednotlivá vlákna podhoubí, hyfy, mají mimořádné schopnosti, dokáží pronikat substrátem, který jim klade velký odpor. Speciální průrazné hyfy podhoubí dokáží vyvinout ohromný tlak 50 až 80 atmosfér (5 až 8 MPa), takže není divu, že dokáží dřevní hmotou proniknout. Některé houby, respektive jejich hyfy, dokáží dokonce pronikat i plasty a dalšími substráty.

Podle typu dekompozice dřeva můžeme dřevokazné (lignikolní) houby rozdělit do dvou velkých skupin - na houby způsobující bílou hnilobu dřeva a na houby způsobující červenou nebo hnědou hnilobu dřeva. První skupina hub (např. václavka obecná a choroš šupinatý) rozkládá nejen celulózu, ale také lignin, které jsou přírodními polymery, zatímco druhá skupina hub (např. březovník obecný nebo sírovec žlutooranžový) rozkládá pouze celulózu a hemicelulózu, zatímco zbytkový lignin barví dřevo dohněda nebo dočervena.

Houby bílé hniloby dřevo doslova vybělí, rozkládají i lignin. Peroxidázy uvolňují volné radikály, které enzymaticky štěpí lignin. Dekompozice houbami uvolní každoročně do atmosféry asi 85 miliard tun uhlíku (CO₂), což je asi 8,5× tolik, než kolik uvolní člověk svou činností. V roce 2018 činila lidská produkce CO₂ asi 10 miliard tun. Tak jen čekám, kdy extrémisté z Evropské komise, kteří sabotují evropský průmysl a přetvářejí Evropu na zelený chudobinec, zakáží houbám růst, když již tito soudruzi zakázali krávám prdět… Tak pro zajímavost, kdyby před obdobím karbonu nedocházelo k dekompozici ligninu, zmizel by kysličník uhličitý z atmosféry za méně než milion let… A bez kysličníku uhličitého by neprobíhala fotosyntéza a my všichni spolu se všemi býložravci bychom pošli hlady…

Dřevokazné houby jsou sice tvarově i barevně velice variabilní, u většiny druhů si však k přesnému určení houby vystačíme s jejich makroskopickými znaky. U některých druhů hub, především v případě mladých plodnic, je zapotřebí k určení druhu mikroskopie, tedy studium velikosti a ornamentiky výtrusů.

Dřevokazné houby mohou být kloboukaté s třeněm (penízovky, hlívy), kloboukaté bez třeně (troudnatce), laločnaté nebo lupenité (kotrč kadeřavý, rosolovka mozkovitá), keříčkovité a parožnaté (krásnorůžek lepkavý, dřevnatka parohatá), kornoutovité (rosolovec červený), kyjovité (dřevnatka kyjovitá), kulovité (pýchavka hruškovitá), miskovité a desticovité (řasnatka lesní, destice chřapáčová) nebo polorozlité až rozlité (pevník chlupatý aj.).

Dřevokazné houby nacházíme v přírodě celoročně, byť většina z nich roste jen v hlavní houbařské sezóně, tedy od léta do podzimu. Některé druhy však nacházíme i v zimním období, např. hlívu ústřičnou nebo penízovku sametonohou. Obecně platí, že i tyto houby potřebují k fruktifikaci přiměřené teplo po určitou dobu a dostatek vláhy. Té však potřebují méně než terestrické houby, například u nás tolik oblíbené praváky, takže se s košíkem za dřevními houbami můžeme vydat i v sušším období roku, kdy jiné druhy nerostou.

Pro jarní období jsou typickými například ucháč obrovský nebo destice chřapáčová. Na sklonku jara a začátkem léta se začínají objevovat například opeňka měnlivá nebo sírovec žlutooranžový. V létě se objevují například choroš oříš nebo vějířovec obrovský. Na konci léta a na podzim se začíná objevovat kotrč kadeřavý, korálovec jedlový a další druhy jedlých dřevokazných hub. K jednoznačně chladnomilným houbám, které nalezneme i během mírné zimy, patří například penízovka sametonohá nebo hlíva ústřičná či hlíva holubí aj.

Mnoho z výše uvedených hub je jedlých a také velice chutných. V knihách i na internetu existuje ohromné množství na jejich přípravu a nebo zpracování. Mnohé druhy dřevokazných hub nejen obohacují náš jídelníček, ale mnohé také můžeme využít k samoléčebným účelům. I ty druhy, které řadíme k nepoživatelným. Jedná se obvykle o velice tuhé, dřevnaté či kožovité houby. K takovýmto pokladům patří například outkovka pestrá a nebo rezavec šikmý, u kterých byly prokázány ntivirotické, antibakteriální, ale také protirakovinné účinky.

Rezavec šikmý je nevzhlednou houbou, kterou si například oblíbili sibiřští šamani, kteří ji nazývají čaga. Jsou ji připisovány téměř zázračné účinky, podobně jako houbě shiitake. Shiitake obsahuje lentinan, polysacharid, který je v Japonsku schválen jako prostředek k léčbě rakoviny žaludku a prsu. Podobně působí polysacharid izolovaný například z outkovky pestré. Troudnatce, lesklokorky, březovník obecný a především outkovka pestrá mají největší protivirový potenciál. Dřevokazné houby tak mají i ohromný léčebný potenciál, který dnešní věda, jež je zčásti samolibá, a jak se za doby kovidového teroru ukázalo, tak i z velké části zkorumpovaná, nedokáže a mnohdy ani nechce využít.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.